2.1
Změny právních předpisů s dopadem do praxe s. r. o. pro rok 2025
Ing. Zdeněk Morávek
Pod č. 271/2024 Sb., bylo zveřejněno nařízení vlády o výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2025. Vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění plátcem pojistného stát, se na rok 2025 stanoví ve výši 15 749 Kč na kalendářní měsíc.
Pod č. 285/2024 Sb., bylo zveřejněno nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 a pod č. 286/2024 Sb., sdělení MPSV o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025. Minimální mzda pro rok 2025 činí 20 800 Kč za měsíc a 124,40 Kč v hodinové sazbě. Pokud tedy bude s. r. o. zaměstnávat někoho, kdo nedosahuje minimální mzdy, je nutné tuto situaci řešit nejenom z pohledu pracovněprávních předpisů, ale také zdravotního pojištění a minimálního vyměřovacího základu.
Bankovní rada ČNB snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 4,0 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,0 % a lombardní sazby na 5,0 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 8. listopadu 2024. Toto rozhodnutí má řadu dopadů, mimo jiné např. na výši úroků z prodlení v případě neuhrazené pohledávky.
Zavedeny byly také nové povinnosti zaměstnavatelů v souvislosti s exekucemi, které platí od 1. října 2024. Novela insolvenčního zákona upravila pravidla pro plátce mzdy, včetně nového třetinového systému pro srážky a podmínek srážek při čtyřech a více exekucích. Navíc s účinností od 1. ledna 2026 zavádí systém evidence srážek ze mzdy, který zjednoduší komunikaci mezi exekutory a plátci mzdy a bude provozován Exekutorskou komorou. Evidence zahrnuje například pořadí pohledávek, výši srážek a práci povinného, přičemž data musí být aktualizována každých šest měsíců.
Pod č. 307/2024 Sb., bylo zveřejněno Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2025. Sdělení přináší informace o výši redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu rozhodného pro výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2025.
Pod č. 308/2024 Sb., bylo zveřejněno Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sdělení přináší informaci o zvýšení částky rozhodného příjmu, od něhož se odvíjí účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, z 4 000 Kč na 4 500 Kč od 1. ledna 2025.
Pod č. 369/2024 Sb., byla zveřejněna novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.
Pod č. 373/2024 Sb., byla zveřejněna vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2025.
Pod č. 395/2024 Sb., byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Navrženou novelou zákona se zavádí elektronická komunikace u dávek nemocenského pojištění, a to u peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, ošetřovné pro OSVČ (a zahraniční zaměstnance), zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. Potřeba zjednodušení zavedením elektronizace dávkové agendy a procesu uplatnění nároku na všechny dávky nemocenského pojištění, odbourání předávání listinných tiskopisů mezi jednotlivými aktéry a narovnání nároků na dávky všech pojištěnců jsou nejdůležitějšími aspekty navrhované novely. Hlavním cílem novely zákona o nemocenském pojištění je elektronizace v rozhodování o potřebě ošetřování nebo dlouhodobé péče, vystavování žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, a o otcovskou včetně elektronizace dávkové agendy.
Pod č. 436/2024 Sb., byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle něj, mimo jiné, není povinna platit zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná za kalendářní měsíce kalendářního roku, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíce bezprostředně následujícího kalendářního roku, pokud tato osoba samostatně výdělečně činná v období 5 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nebyla osobou samostatně výdělečně činnou. Tato úprava se nepoužije u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu. Tyto změny nabývají účinnosti 1. 1. 2025.
Pod č. 461/2024 Sb., byla zveřejněna rozsáhlá novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se o obsáhlou novelu, která má neuvěřitelných 460 změn. Jenom stručně uvedeme nejdůležitější změny. V souladu s unijní úpravou od roku 2025 malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které v kalendářním roce nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč a unijní obrat ve výši 100 000 EUR, mohou využívat osvobození v tzv. režimu pro malé podniky jako tuzemští neplátci. To znamená, že se v ČR nestanou plátci. Totéž bude obdobně platit i pro české malé podniky (bez ohledu na to, zda jsou v ČR plátci či nikoli), které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU.
Dochází i ke změně v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat do konce roku překročí částku 2 536 500 Kč, stanou se plátci DPH hned následující den.
Dále dochází ke zvýšení hranice obratu pro využití čtvrtletního zdaňovacího období. Plátci DPH je od 1. ledna 2025 umožněno podat daňové přiznání za zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, pokud výše obratu za uplynulý kalendářní rok nepřekročila částku 15 mil. Kč (v současnosti je to jen 10 mil. Kč).
Doplňme také změnu v případě stanovení místa plnění v případě služeb v oblasti kultury, umění, sportu, zábavy a vzdělávání. Místo plnění u služeb dle § 10b ZDPH ve znění účinném do 31. 12. 2024 bylo doposud vázáno na místo konání příslušné akce bez ohledu na její formát. Dané ustanovení je však obtížně použitelné v případech, kdy účast na takové akci je virtuální. Na základě evropské legislativy proto došlo ke změně. Příslušné ustanovení ZDPH je nově členěno na dvě části:
1. § 10b ZDPH se zabývá pouze službami poskytovanými osobám povinným k dani (jedná se o služby spočívající v oprávnění ke vstupu na akci a přímo související služby). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě virtuální účasti se místo plnění nově řídí ustanovením § 9 odst. 1 ZDPH, tj. místem plnění je sídlo příjemce (příp. provozovna příjemce).
2. § 10ba ZDPH se vztahuje pouze na služby poskytované osobám nepovinným k dani (jedná se o služby výše uvedené včetně služeb organizátorů). V případě osobní účasti je místem plnění i nadále místo konání akce. V případě akcí přenášených nebo zpřístupňovaných virtuálně je místem plnění dle § 10ba ZDPH sídlo příjemce služby (právnická osoba) nebo místo pobytu příjemce služby (fyzická osoba).
-
V případě hybridního konání akce, kdy pro všechny účastníky je jedna část akce uskutečněna formou osobní účasti a další část virtuálně, se místo plnění stanoví dle převažujícího způsobu konání akce.
-
V případě hybridního konání akce, kdy se v rámci akce část účastníků účastní osobně a druhá část se účastní virtuálně, se místo plnění stanoví dle způsobu účasti účastníka na akci u každého jednotlivého účastníka akce.
Kromě jiných změn v rámci opravy základu daně dochází od 1. ledna 2025 k úpravě lhůty pro provedení opravy základu daně na 7 kalendářních let následujících po roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění. V současnosti tato lhůta byla pouze tříletá, ke změně dochází proto, že v řadě případů může být lhůta pro reklamaci delší než tři roky. Novela neobsahuje speciální přechodná ustanovení pro změny v oblasti oprav základu daně (§ 42 a nový § 42a ZDPH), ani pro oblast oprav odpočtu daně (§ 74 a nové znění § 74a ZDPH). Nová právní úprava v oblasti oprav základu daně a oprav odpočtu daně se tak bude aplikovat pouze na situace, kdy k uskutečnění plnění dojde od 1. 1. 2025.
Novela dále přináší změnu pro situace, kdy zvýšením základu daně dle § 42 ZDPH na straně poskytovatele plnění dochází rovněž ke zvýšení odpočtu daně na straně příjemce plnění. Nově je odpočet daně možné uplatnit nejpozději do konce druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné. Lhůta pro uplatnění odpočtu daně (z titulu opravy základu daně dle § 42 ZDPH) se tak zkracuje.
Novelou také dochází k rozšíření práv a povinností plátců (příp. identifikovaných osob) vyplývajících z § 42 a § 74 ZDPH i na osoby, které přestaly být plátcem (příp. identifikovanou osobou). Uvedená změna vyplývá z judikatury Soudního dvora EU, která mj. uvádí, že snížení základu daně nelze vázat na podmínku, aby byl dodavatel ke dni předcházejícímu dni podání opravného daňového přiznání stále registrován jako osoba povinná k dani. To znamená, že pokud ve lhůtě pro opravu základu daně vznikne povinnost provést opravu, je nezbytné provést tuto opravu i v případě, že dodavatel nebo odběratel již není plátcem DPH nebo identifikovanou osobou.
Ke změnám dochází v úpravě § 57 ZDPH, který upravuje plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně v případě výchovy a vzdělávání. K rozšíření osvobození dochází v případě výchovných, vzdělávacích a volnočasových aktivit poskytovaných dětem a mládeži [viz § 57 odst. 1 písm. g) ZDPH]. Kromě příspěvkových organizací a nestátních neziskových organizací pro děti a mládež se osvobození nově vztahuje i na poskytování těchto služeb státem, krajem, obcí, organizační složkou státu, kraje nebo obce, dobrovolným svazkem obcí, hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí nebo obecně právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. U rekvalifikací a činností odborného výcviku [viz § 57 odst. 1 písm. d) ZDPH]. Novela doplňuje, že osvobození se vztahuje i na služby poskytované subjekty, které nezískaly akreditaci k provádění této činnosti, ale které zajišťují odborný výcvik či rekvalifikaci v oblasti své působnosti na základě zákona (například na základě zákona č. 312/2002, o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a dále na případy, kdy škola tyto služby poskytuje v rámci svého oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. V oblasti jazykového vzdělávání [viz § 57 odst. 1 písm. f) ZDPH] dochází novelou k vyjasnění obsahu příslušného ustanovení. Osvobození se vztahuje pouze na přípravné kurzy pro vykonání standardizovaných jazykových zkoušek uznaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dále na jednoleté jazykové kurzy s denní výukou poskytované vzdělávacími institucemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání uznanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Novelou dochází zejména ke zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet daně. Nárok na odpočet daně nově nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Nárok na odpočet daně uplatňuje plátce v daňovém přiznání, do konce stanovené lhůty musí tedy dojít rovněž k podání daňového přiznání. Zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu daně se vztahuje pouze na situace, kdy nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění nebo poskytnuté úplaty vznikl po účinnosti novely,…
