Zproštění insolvenčního správce

17.2.3.5

Zproštění insolvenčního správce

Mgr. Tomáš Braun

Insolvenční správce podle § 36 IZ je povinen:

- postupovat při výkonu funkce svědomitě a s odbornou péčí, je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře; společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (odstavec 1),

- poskytovat věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání; neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (odstavec 2),

K povinnostem insolvenčního správce vyplývajícím z jeho funkce v daném v insolvenčním řízení viz výklad v části 3.3.7,

K odpovědnosti insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu, kterou by dlužníkovi, věřitelům nebo třetím osobám způsobil porušením povinnosti postupovat při výkonu své funkce s odbornou péčí nebo jiné povinnosti uložené mu insolvenčním zákonem nebo insolvenčním soudem, viz výklad v části 3.3.8.

Méně závažné nebo ojedinělé pochybení insolvenčního správce postihne insolvenční soud uložením pořádkové pokuty podle § 81 odst. 2 IZ, kterou lze uložit i opakovaně do celkové částky až 200.000 Kč.

Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v  budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti podle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce podle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

K tomu viz četnou soudní judikaturu, např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSUL 46 INS 4623/2009, 1 VSPH 678/2009-B ze dne 19. 4. 2010, jeho usnesení sp.zn. KSPL 52 INS 24519/2014, 2 VSPH 775/2018-B ze dne 19.6.2018 či usnesení sp.zn. KSUL 79 INS 17596/2017, 2 VSPH 339/2018-B ze dne 22.3.2018.

Jelikož podle § 81 odst. 2 IZ lze postupovat jen vůči osobě (činného) insolvenčního správce, dovozujeme, že nesplnění povinnosti odvolaného, resp. zproštěného insolvenčního správce předat funkci novému insolvenčnímu správci (§ 31 odst. 6 a § 32 odst. 2 IZ) lze sankcionovat jen podle § 53 OSŘ, jenž určuje maximální výši pořádkové pokuty 50.000 Kč. Skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností, může být důvodem i ke snížení (moderaci) jeho odměny (viz § 38 odst. 3 IZ a část 3.3.9).

Je-li insolvenčním správcem veřejná obchodní společnost, lze uložit pořádkovou pokutu jedině této společnosti, nikoli jejím ohlášenému společníku, jehož prostřednictvím funkci vykonává – k tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. MSPH 59 INS 16251/2013, 2 VSPH 1917/2013-B ze dne 3.12.2013.

Insolvenčního správce může insolvenční soud podle § 32 odst. 1 IZ zprostit funkce, jestliže

1. neplní řádně své povinnosti, nebo
2. nepostupuje při výkonu funkce s odbornou péčí, anebo
3. závažně porušil důležitou povinnost uloženou mu zákonem nebo soudem;

závažné nebo opakované porušení povinností insolvenčního správce může naplňovat skutkovou podstatou přestupku podle § 36b odst. 1 písm. k) ZIS, pokud jde o porušování povinností stanovených IZ (část >3.3), a v případě porušování povinností stanovených IZ, kontrolním řádem nebo ZIS může být podle § 13 odst. 2 ZIS důvodem ke zrušení povolení nebo zvláštního povolení vykonávat činnost insolvenčního správce (část >3.3.1.2), jehož důsledkem je pak odvolání insolvenčního správce z funkce dle § 31 odst. 4 IZ (část 3.3.4).

K těmto zákonným důvodům, pro něž může být insolvenční správce zproštěn své funkce, odkazujeme na judikaturu zdola ad 1).

O zproštění funkce insolvenčního správce rozhoduje insolvenční soud:

a) k návrhu, který je oprávněn podat toliko

• - věřitelský orgán (nikoli jednotlivý věřitel), nebo
• - dlužník,

b) bez návrhu (z vlastní iniciativy).

O podaných návrzích ad a) je insolvenční soud povinen rozhodnout neprodleně.

Návrh podaný jinou osobu, než která je k tomu podle § 32 odst. 1 IZoprávněna, insolvenční soud bez dalšího zamítne. K tomu viz judikaturu zdola ad 2).

O zproštění insolvenčního správce rozhoduje insolvenční soud zpravidla po slyšení insolvenčního správce. Tímto slyšením tu však není nutně správcovo ústní slyšení.

K tomu viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 2/2014 ze dne 26. 8. 2015, uveřejněného pod č. 48/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 48/2016) s právní větou:

O tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce, rozhoduje insolvenční soud v intencích § 32 odst. 1 IZ "po slyšení insolvenčního správce" (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzením osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, pak insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu.

V případě rozhodnutí insolvenčního soudu o zproštění insolvenčního správce pak podle § 32 odst. 2 věty druhé IZ ohledně současného ustanovení nového insolvenčního správce a omezení odvolacích důvodů proti takovému rozhodnutí (výroku) platí obdobně totéž, co při odvolání insolvenčního správce dle § 31 odst. 5 IZ a -viz část 3.3.4.

Usnesení o zproštění insolvenčního správce a ustanovení správce nového soud doručuje vyhláškou (jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku – § 71 odst. 1 a 2 IZ) a zvlášť osobám, které mají právo podat proti němu odvolání. Usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 IZ).

Dodáváme, že soud nemůže rozhodnout o odkladu vykonatelnost nebo odkladu právní moci tohoto usnesení (§ 90 IZ).

Proti výroku usnesení o zproštění insolvenčního správce funkce je podle § 32 odst. 2 věty prvé IZ oprávněn podat odvolání pouze:

- zproštěný insolvenční správce

- a osoby oprávněné podat návrh na jeho zproštění, tedy věřitelský orgán a dlužník, jimž svědčí subjektivní legitimace k odvolání i proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud jejich návrh zamítnul (nevyhověl mu).

Nově ustanovovaný insolvenční správce tu není osobou subjektivně oprávněnou k podání odvolání (opravného prostředku) proti usnesení, jímž insolvenční soud dosavadního insolvenčního správce z zprostil funkce, včetně té části výroku, kterou insolvenční soud vázal časové účinky takového zproštění na den ustanovení nového insolvenčního správce – viz usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 24/2014 ze dne 28. 4. 2016, uveřejněné pod č. 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 135/2018) .

Proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se mohou samostatně odvolat tytéž osoby, nikoli však zprošťovaný insolvenční správce (viz opět R 135/2018), a takové odvolání je možno podat jen z omezených důvodů, jež jsou stanoveny v § 26 IZ (viz závěr části 3.3.2).

Podle § 32 odst. 2 druhé věty IZ ohledně povinnosti zproštěného správce

• - řádně předat funkci novému insolvenčnímu správci (poskytnutím náležitých informací o své činnosti za dobu výkonu funkce a předložením dokladů s tím souvisících), a jeho trvající odpovědnosti za dobu výkonu jeho funkce,
• - podat zprávu o činnosti a vyúčtování

platí obdobně totéž, co při odvolání insolvenčního správce dle § 31 odst. 6 a § 29 odst. 4 IZ - viz část 3.3.4. Další postup insolvenčního soudu spočívající v projednání zprávy zproštěného správce o činnosti upravuje § 38 odst. 5 IZ - viz část 3.3.3.

1) Důvody pro zproštění insolvenčního správce funkce

Usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 93/2014 ze dne 26.8.2015 a jeho výše zmíněném R 48/2016, v nichž je vysvětleno, že ust. § 32 odst. 1 IZ patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. V R 48/2016 je dále vysvětleno, že IZ výslovně neupravuje "informační" povinnost insolvenčního správce vůči dlužníku, jehož úpadek je řešen oddlužením ve formě splátkového kalendáře, ohledně postupu směřujícího k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele (§ 398 odst. 3, věta poslední, a § 409 odst. 3 IZ ve spojení s § 286 a násl. IZ, a že samotná nespokojenost dlužníka s tím, jak ho informuje insolvenční správce o svém postupu, jde-li o úkony směřující ke zpeněžení zástavy a k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele z výtěžku zpeněžení, včetně (ne)účelnosti či (ne)hospodárnosti těchto úkonů, není (nemůže být) důvodem ke zproštění funkce insolvenčního správce.

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. KSOS 33 INS 26288/2013, 2 VSOL 358/2014-B ze dne 27. 6. 2014, uveřejněné pod č. 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou:

Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve…