Způsobení úpadku

9.1.2.10

Způsobení úpadku

JUDr. Lucie Kolářová

 Nahoru§ 224 TZ

1. Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že:

a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,

b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,

c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,

d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo

e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

2. Stejně bude potrestán, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.

3. Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu.

4. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

 NahoruSkutková podstata trestného činu

Objektem je ochrana majetkových práv věřitelů před potencionálním nebezpečím úpadku, když k naplnění skutkové podstaty se nevyžaduje, aby došlo ke krácení věřitelů ani jiným formám způsobení škody na jejich majetku.

 NahoruObjektivní stránka

Objektivní stránkou základní skutkové podstaty v odstavci 1 je jednání pachatele taxativně vyjmenované v § 224 odst. 1 písm. a) až e) TZ, kterým si sám přivodí úpadek.

Zda se dlužník ocitl v úpadku či nikoliv se bude posuzovat dle ustanovení Insolvenčního zákona (§ 3 IZ), když možnými formami jsou jak předlužení, tak platební neschopnost, které mohou postihnout jak právnické, tak fyzické osoby.

Přivodit si úpadek je nutno tedy chápat tak, že pachatel, který je dlužníkem a dosud nebyl v úpadku si úmyslně nebo z hrubé nedbalosti přivodí úpadek tím, že si počíná ve vztahu ke svému majetku jedním z vyjmenovaných způsobů v odstavci 1, když úpadek je s tímto jednáním v příčinné souvislosti.

Pachatel činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům tím, že např. investuje, platí, daruje či jinak převádí své majetkové hodnoty v tak velkém rozsahu, který neodpovídá jak stávajícímu objemu majetkových hodnot pachatele včetně jeho úspor, tak ani důvodně očekávaným majetkovým příjmům.

Správou majetku způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, je správa v rozporu s ustanoveními zákona nebo určitou smlouvou, ze kterých vyplývá konkrétní povinnost jak s majetkem nakládat, když ve většině případů půjde o majetek jiný, než majetek dlužníka.

Užívání poskytnutého úvěru v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem dopadá pouze na úvěry účelové, když na rozdíl od skutkové podstaty úvěrového podvodu postačí, aby pachatel jednal v hrubé nedbalosti. Nemusí přitom jít o přímý rozpor s účelem poskytnutí úvěru, hrubý nepoměr nastane, pokud použití finančních prostředků jím získaných nezaručí dostatečnou návratnost těchto finančních prostředků.

Zvláštním případem výše uvedeného je potom poskytuje-li pachatel ze svého majetku půjčky a úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, když důvodem úpadku dlužníka jsou právě poskytnuté úvěry a půjčky.

Riziko, obchod, nebo operace, učiněné nad rámec obvyklého podnikatelského rizika, které nenáleží k pravidelným podnikatelským činnostem pachatele nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům je dalším zvláštním případem hrubě nepřiměřeného vydání, upraveného výše, avšak tato skutková podstata má širší dosah, neboť se netýká pouze přímých vydání, ale obecně…