dnes je 22.11.2024

Input:

Ztráta nebo zničení cenného papíru

29.8.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.1.4
Ztráta nebo zničení cenného papíru

Mgr. Pavla Krejčí

Ztráta nebo zničení cenného papíru je s ohledem na povahu cenného papíru velmi problematickou záležitostí, neboť je pro majitele velice těžké právo ze ztraceného nebo zničeného cenného papíru vykonávat. Do cenného papíru je totiž právo takzvaně inkorporováno – to znamená, že samotná listina toto právo ztělesňuje a trvání tohoto práva je s listinou neoddělitelně spjato.

Proces umoření

U listinného cenného papíru lze za určitých okolností přenést právo spojené se ztraceným nebo zničeným cenným papírem do jiné listiny. Takovému procesu se říká umoření. Jedná se vlastně o proces, jehož cílem je dosáhnout nahrazení ztracené nebo zničené listiny listinou novou. “Umořovací řízení slouží k ochraně hmotněprávního nároku, který byl spojen se ztracenou nebo zničenou listinou.“1 Procesem umoření původní listina pozbude právních účinků a na její místo nastupuje listina nová se stejnými právními účinky. Účelem procesu umoření je vlastně poskytnout ochranu oprávněnému majiteli ztracené nebo zničené listiny.

Proces umoření se především řídí ustanoveními § 303 až 315 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "ZŘS“).

ZŘS určuje následující podmínky pro to, aby určitá listina mohla být umořena:

a) musí se jednat o listinu ztracenou nebo zničenou,

b) musí se jednat o listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva,

c) nesmí se jednat o listinu, u níž je umoření vyloučeno.

Listiny vyloučené z umoření

Z umoření jsou podle § 304 odst. 2 a 3 ZŘS vyloučeny následující listiny:

  • listiny, které je oprávněna umořit právnická osoba, jež je vydala (např. vkladní knížky je oprávněna umořit banka),

  • peníze, loterní losy, sázenky, lístky a známky denního oběhu (například vstupenky a jízdenky), kupóny a talóny cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité právnické osobě v tuzemsku cenu zboží a služeb, jakož i listiny, na jejichž podkladě lze uplatnit nárok na vedlejší plnění,

  • listiny, jejichž předložení není nezbytné k výkonu práva.

Z hlediska akciové společnosti mohou být umořeny zejména listinné akcie a zatímní listy. Je třeba podotknout, že umořit lze jakoukoliv ztracenou nebo zničenou listinu, jejíž předložení je nezbytné k výkonu práva; většinou se bude jednat právě o cenné papíry, vyloučeno však není umoření ani jiných listin.

Jako příklad takové listiny, která může být umořena a která může mít souvislost s činností akciové společnosti, může sloužit listina obsahující prohlášení vkladatele o vložení nemovitostí do základního kapitálu společnosti, podle níž dosud nebylo v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo k nemovitostem (rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2003 vydané pod sp. zn. 18 Co 44/2003). Tato listina sice není cenným papírem, ale její předložení je nezbytné k výkonu práva – k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Návrh na zahájení řízení o umoření; právní zájem na návrhu

Řízení o umoření cenného papíru se zahajuje na návrh. Ten může podat každý, kdo má na umoření ztraceného nebo zničeného cenného papíru právní zájem. Takovou osobou bude především majitel ztraceného nebo zničeného cenného papíru. Může se však jednat i o jinou osobu – např. osobu, jíž svědčilo k cennému papíru zástavní právo, osobu, jež měla cenný papír v úschově, správce dědictví apod.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2748/2006

Právní zájem na umoření ztracené nebo zničené listiny má z pohledu ustanovení § 185j odst. 1 OSŘ ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mít listinu u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničené listiny odrazí (může projevit) v jeho právní sféře.

Dojde-li – tak jako tomu bylo v projednávané věci – ke smluvnímu zastavení akcie, k níž vzniká zástavní právo předáním akcie zástavnímu věřiteli (srov. § 40 odst. 1 ZCP), je nepochybné, že akcii po jejím předání má právo mít u sebe zástavní věřitel, a to až do doby, dokud zástavní právo nezanikne nebo dokud zástavní věřitel zastavenou akcii za účelem uspokojení zajištěné pohledávky neprodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry (srov. § 44 ZCP).

Náležitosti návrhu na zahájení řízení

Návrh musí obsahovat:

a) označení soudu, ke kterému je návrh určen,

b) označení navrhovatele a účastníků, kteří jsou navrhovateli v době podání návrhu známi,

c) označení zástupců navrhovatele, pokud je navrhovatel zastoupen,

d) datum podání návrhu,

e) odůvodnění právního zájmu na podání návrhu,

f) skutečnosti, z nichž vyplývá, že z umořované listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo,

g) vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává,

h) petit návrhu, respektive uvedení, čeho se navrhovatel domáhá,

i) podpis navrhovatele.

Příslušnost soudu

Návrh na umoření cenného papíru je třeba podat v prvním stupni k okresnímu soudu, v jehož obvodu má navrhovatel obecný soud. Takovým soudem je u fyzické osoby především soud, v jehož obvodu má své bydliště nebo místo podnikání, a u právnické osoby soud, v jehož obvodu má tato právnická osoba sídlo.

Další pravidla pro určení místní příslušnosti obecného soudu najdete v § 85 OSŘ.

Pokud by navrhovatel neměl v České republice obecný soud, je příslušným ten soud, v jehož obvodu je platební místo; pokud půjde o řízení o umoření cenného papíru vystaveného tuzemskou bankou, je příslušný soud, v jehož obvodu má tato banka své sídlo.

Pan Novák je vlastníkem 100 ks listinných akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč za jednu akcii, jejichž emitentem je společnost KOVA, a. s. se sídlem v Brně. Pan Novák bydlí v Kutné Hoře. Byt pana Nováka, ve kterém měl uloženy akcie, bohužel vyhořel. Požárem byly zničeny i výše uvedené akcie. Pan Novák byl proto nucen podat návrh na umoření akcií – místně příslušným soudem pro podání návrhu je Okresní soud v Kutné Hoře, tedy obecný soud pana Nováka.

Soudní poplatek

Soudní poplatek za návrh v prvním stupni činí 1 000 Kč (položka 15 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Soudní poplatek doporučuji vylepit v kolkových známkách na podaném návrhu. Urychlíte tím vyřízení celé záležitosti. Soud Vám nebude muset zasílat zvláštní výzvu na úhradu soudního poplatku.

Prokázání právního zájmu

Právní zájem na podání návrhu na umoření cenného papíru musí být navrhovatelem v rámci řízení prokázán – např. tím, že majitel uvede okolnosti nabytí cenného papíru, předloží písemné smlouvy, na jejichž základě cenný papír nabyl. Stejně tak je navrhovatel povinen uvést skutečnosti, z nichž vyplývá, že z listiny nebo na jejím základě lze uplatnit nějaké právo; v případě cenného papíru je však toto evidentní. Pokud navrhovatel neprokáže právní zájem na umoření listiny, soud návrh zamítne.

Zde je ovšem třeba poznamenat, že řízením o umoření listin nelze nahrazovat řízení sporné – tedy řízení o vlastnictví takovéto listiny. Řada návrhů na umoření je totiž vedena touto myšlenkou; jedná se však o zneužití umořovacího řízení.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 02. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3776/2010

Dovozuje-li navrhovatel svůj právní zájem na umoření listiny, která je cenným papírem, z toho, že je jejím vlastníkem, může být jeho návrhu na umoření listiny vyhověno, jen jestliže bude jeho vlastnické právo jednoznačně (bez pochybností) prokázáno. Je-li tu spor o vlastnictví listiny, která je cenným papírem, může být vyřešen – jak rovněž dovodila ustálená judikatura soudů – pouze ve "sporném" řízení podle části třetí občanského soudního řádu. V řízení o umoření listin nelze – jak správně uvedl odvolací soud – prostřednictvím dokazování řešit, komu svědčí vlastnické právo k listině (listinnému cennému papíru), jejíž umoření je navrhováno, a kdo proto má právo (nárok) mít listinu u sebe. V projednávané věci je sporné, kdo je vlastníkem akcií, jejichž umoření se navrhovatel domáhá. Uvedený spor ovšem nelze řešit v řízení o umoření listin, ale jen – jak uvedeno již výše – ve "sporném" řízení podle části třetí občanského soudního řádu. Nevyužil-li navrhovatel tento právní prostředek (a vzal v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 97/2007 svoji žalobu o vydání předmětných akcií podanou proti občanskému sdružení CAVERA d. s. zpět), nemůže být jeho vlastnické právo nyní dokazováno (zjišťováno) v "nesporném" řízení o umoření listin.

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2748/2006

Vznikne-li spor o zástavní právo, může být otázka, zda je zástavní věřitel povinen vrátit předanou akcii zástavnímu dlužníku, vyřešena jen ve "sporném" řízení podle části třetí občanského soudního řádu. V řízení o umoření listin nelze řešit, kdo z účastníků zástavního práva má právo mít zastavenou akcii u sebe (ve své dispozici), neboť jde – z pohledu držby listiny – o právní prostředek obnovení stavu, jaký tu byl v době ztracení nebo zničení listiny.

V projednávané věci navrhovatel předal (dne 23. 12. 1997) předmětné (k umoření navržené) akcie jako zástavu společnosti CCL. Dovozuje-li nyní, že zástavní právo zaniklo (započtením na zajištěnou pohledávku) a že má proto právo mít akcie u sebe (ve své držbě), může se domáhat (ve "sporném" řízení podle části třetí občanského soudního řádu) vydání akcií po každém, kdo mu je neprávem zadržuje, popřípadě náhrady škody po tom, kdo mu měl akcie po zániku zástavního práva vrátit, avšak tak nemůže (pro nemožnost plnění) učinit. I kdyby došlo ke ztrátě nebo zničení předmětných akcií, má právní zájem na jejich umoření pouze ten, kdo je v té době měl u sebe (ve své držbě), neboť jinak by nemohl (jako zástavní věřitel) splnit svou povinnost vrátit zastavené akcie po zániku zástavního práva zástavnímu dlužníku.

Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel, který předmětné akcie předal zástavní věřitelce (společnosti CCL) a kterému nebyly do podání návrhu vráceny, není věcně legitimován k jejich umoření, i kdyby byly skutečně ztraceny nebo zničeny. Poukazuje-li na to, že neví, kdo má nyní (po zániku společnosti CCL) předmětné akcie v držbě a po kom by se měl domáhat jejich vydání (náhrady škody), je třeba zdůraznit, že řízení o umoření listin slouží k odčinění právních následků spojených se ztrátou nebo zničením listiny, kterou je třeba předložit k uplatnění práva,

Dasi - digitální asistent
Dasi
Nahrávám...
Nahrávám...