dnes je 21.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1155

1.12.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.4.4.12.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1155

JUDr. Monika Schön

[Odklad zrušení spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a pořízením pro případ smrti

Odklad zrušení spoluvlastnictví představuje prolomení zásady zrušitelnosti spoluvlastnictví (srov. ustanovení § 1140 a dále komentář k ustanovení § 1154). K odkladu může dojít v důsledku dohody spoluvlastníků podle ustanovení § 1154, rozhodnutím soudu podle ustanovení § 1155 odst. 1 či pořízením pro případ smrti podle ustanovení § 1155 odst. 2.

Odklad rozhodnutím soudu

Možnost odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu nebyla v OZ upravena, nicméně podle ustanovení § 142 odst. 2 OZ soud mohl v řízení o likvidaci spoluvlastnictví z důvodů hodných zvláštního zřetele (což je tedy kritérium podobné jako v ustanovení § 1155 odst. 1) rozhodnout, že nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu nebo prodejem věci s rozdělením výtěžku.

První odlišnost předchozí a aktuální úpravy spočívá v tom, že podle OZ takový postup soudu připadal v úvahu pouze v případě, že by spoluvlastnictví mělo být vypořádáno přikázáním věci za náhradu či jejím prodejem s rozdělením výtěžku. Vypořádání rozdělením věci však možné bylo.

Podle ustanovení § 1155 soud může o odkladu rozhodnout výlučně na návrh spoluvlastníka (nikoli ex offo). Účastníky řízení musejí být všichni spoluvlastníci, ať již na straně žalobců či žalovaných, neboť o jejich práva a povinnosti v řízení jde (srov. ustanovení § 159a odst. 1 OSŘ). Místní příslušnost soudu je dána obecnými pravidly, tj. podle soudu žalovaného (srov. ustanovení § 84 OSŘ), u nemovité věci pak je místně příslušným soud, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází (srov. ustanovení § 88 písm. b) OSŘ).

Žaloba může být podána samostatně či jako vzájemný návrh podle ustanovení § 97 OSŘ v dříve zahájeném řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V takovém případě soud musí o takovém návrhu rozhodnout samostatným výrokem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016). V tom také spočívá druhý rozdíl od ustanovení § 142 odst. 2 OZ. Zatímco podle ustanovení § 142 odst. 2 OZ soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví posuzoval, zda ve věci nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro nevypořádání spoluvlastnictví, jako procesní obranu žalovaného, v režimu NOZ se otázkou odkladu spoluvlastnictví zabývá v samostatném řízení, případně v řízení o vzájemné žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4604/2016). V případě pochybností, zda žalovaným uváděné okolnosti jsou jeho procesní obranou v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, či samostatným (vzájemným) návrhem na odklad podle ustanovení § 1155 odst. 1, je třeba postupem podle ustanovení § 43 OSŘ (či jinak) tyto pochybnosti odstranit.

Nutno dodat, že není povinností soudu poučovat účastníky v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o možnosti podat návrh na odklad likvidace spoluvlastnictví podle ustanovení § 1155 odst. 1, a to tím spíše, jsou-li účastníci zastoupeni advokáty (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 2345/17).

Podáním návrhu na odklad podle ustanovení § 1155 (a též podáním vzájemného návrhu v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) žalobci vzniká poplatková povinnost [srov. ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Výše poplatku je dána položkou 4 Sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Trvání odkladu podle rozhodnutí soudu

Na rozdíl od odkladu dohodou spoluvlastníků je doba, po kterou lze odložit likvidaci spoluvlastnictví rozhodnutím soudu, limitována pouze dvěma lety (srov. ustanovení § 1155 odst. 1). Je tedy výrazně kratší a současně není výslovně stanovena možnost opakovaného odkladu rozhodnutím soudu. Dovozujeme, že opakovaný odklad podle ustanovení § 1155 odst. 1 z týchž důvodů není možný jednak s ohledem na časovou limitaci uvedenou v ustanovení § 1155 odst. 1 s přihlédnutím ke smyslu a účelu tohoto ustanovení, tj. dočasné oddálení (nikoli vyloučení) likvidace spoluvlastnictví, jednak s ohledem na překážku věci rozsouzené. Ostatně samo ustanovení § 1155 – na rozdíl od odkladu dohodou spoluvlastníků v ustanovení § 1154 odst. 1 – možnost opakovaného odkladu rozhodnutím soudu nezmiňuje. Nelze ovšem vyloučit možnost opakovaného návrhu na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle ustanovení § 1155 odst. 1 z odlišných důvodů, kdy překážka rei iudicatae dána nebude.

Zatímco v případě smluvního odkladu zákon upravuje otázku vázanosti třetích osob (právních nástupců) ujednáním o odkladu likvidace spoluvlastnictví, u odkladu rozhodnutím soudu již nikoli. Výrok pravomocného rozsudku je bez dalšího závazný jen pro účastníky řízení (srov. ustanovení § 159a odst. 1 OSŘ). Otázkou, zda bude závazný i pro jejich právní nástupce – ať již singulární či univerzální – se dosud judikatura vyšších soudů nezabývala.

Důvody odkladu likvidace spoluvlastnictví rozhodnutím soudu

Podle ustanovení § 1155 odst. 1 může soud rozhodnout o odkladu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jestliže odkladem má být zabráněno

a) majetkové ztrátě nebo

b) vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka.

Ustanovení § 1155 odst. 1 je právní normou s relativně neurčitou hypotézou, tedy přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy z předem neomezeného okruhu okolností (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1527/2020). Úvaha soudu musí být řádně a srozumitelně odůvodněná. Přezkumu dovolacím soudem pak podléhá pouze v případě, že by byla zjevně nepřiměřená (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 22 Cdo 661/2016).

Pokud jde o majetkovou ztrátu některého ze spoluvlastníků, může se jednat o (mimořádné) situace, kdy spoluvlastník má dočasně majetkový prospěch ze společné věci, o který by při okamžité likvidaci spoluvlastnictví přišel.

Druhá možná podmínka, ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, směřuje k ochraně jiných než majetkových zájmů (ty jsou primárně zohledněny v první podmínce, tj. zabránění majetkové ztrátě). Ohrožení se musí týkat spoluvlastníka, nikoli třetí osoby. Judikaturou nicméně bylo dovozeno, že výjimečně lze takto - s ohledem na požadavek respektování soukromého a rodinného života - zohlednit též ohrožení oprávněného zájmu osoby blízké spoluvlastníkovi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4755/2015). Ohrožení oprávněného zájmu může být dáno například dočasnými závažnými zdravotními problémy apod.

Vždy bude při aplikaci ustanovení § 1155 odst. 1 nutno vážit zájmy všech dotčených osob (požadavek proporcionality). Dále bude nutno vzít v úvahu, že odkladem likvidace spoluvlastnictví je tato likvidace odložena "pro tentokrát" a na určitou dobu, nikoli však "navždy". Rozhodnutím podle ustanovení § 1155 nemá dojít k "zakonzervování" spoluvlastnického vztahu. Pokud tedy okolnost, v níž žalobce spatřuje důvod pro nařízení odkladu podle ustanovení § 1155 odst. 1, je trvalého charakteru a dočasný odklad nebude v tomto směru žalobci na prospěch

Nahrávám...
Nahrávám...