Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Jan Rosůlek
Určení celkové ceny zájezdu je jednou z esenciálních náležitostí smlouvy o zájezdu (viz. Komentář k § 2521). Před novelou č. 111/2018 Sb. obsahoval občanský zákoník pouze úpravu, za jakých podmínek může pořadatel cenu za zájezd zvýšit. Touto novelou však byly do občanského zákoníku vloženy také podmínky pro její snížení. Jedná se o transpozici článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2302/2015, dle kterého členské státy zajistí, aby "mohly být ceny zvýšeny pouze za předpokladu, že smlouva tuto možnost výslovně uvádí a stanoví, že cestující má právo na snížení ceny“.
K odstavci 1
Změnit cenu zájezdu je možné pouze, pokud:
Ujednání o výpočtu změny ceny musí být dostatečné určité, aby si byl schopen i zákazník spočítat, zda došlo ke změně ceny ve správné výši. Nelze tak uvést například pouze obecný odkaz, že v případě zvýšení daně je pořadatel oprávněn cenu zájezdu zvýšit o částku, o kterou byla daň zvýšena. Musí být vždy uvedeno také, s jakou původní výší daně je v ceně zájezdu počítáno.
K odstavci 2
Změnit cenu je přitom možné pouze, změní-li se:
Stanovené ceny dle názoru autora této části komentáře se posuzují ke dni sjednání smlouvy o zájezdu. Nelze je fixovat ke dni, který předcházel uzavření smlouvy.
S účinnosti k 6. 1. 2023 byl z komentovaného ustanovení vypuštěn odst. 3, který stanovil, že "Odešle-li pořadatel oznámení o zvýšení ceny zákazníkovi později než dvacátý první den před zahájením zájezdu, nemá zvýšení ceny právní účinky." Jeho vypuštěním však nedošlo ke zrušení povinnosti doručit oznámení ve stanovené lhůtě. Tato povinnost i nadále trvá, je totiž obsažena také v § 2530a. Odst. 3…
Probíhá načítání obsahu