2.4.870001
§ 87a ZP Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 77 – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
-
§ 78 – vymezení pojmů pracovní doby
-
§ 79 – stanovená týdenní pracovní doba
-
§ 79a – stanovená týdenní pracovní doba pro mladistvé
-
§ 80 – kratší pracovní doba
-
§ 81 odst. 3 – povinnost zaměstnance být na pracovišti
-
§ 83 – maximální délka směny
-
§ 88 – přestávka v práci
-
§ 89 – bezpečnostní přestávka
-
§ 90 – nepřetržitý denní odpočinek
-
§ 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu
-
§ 93 – práce přesčas
-
§ 96 – evidence pracovní doby
-
§ 115 odst. 3 – mzda a náhrada za práci ve svátek
-
§ 135 odst. 1 – plat nebo náhradní volno za práci ve svátek
-
§ 317 – výkon práce na dálku
-
Zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce , ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Právo rozvrhovat pracovní dobu pro zaměstnance na pracovištích měl podle úpravy zákoníku práce do 31. 12. 2024 výslovně výhradně zaměstnavatel. Možnost dohodnout rozvržení pracovní doby zaměstnancem byla upravena podle § 317 odst. 4 ZP pouze u práce na dálku. Dohoda o tom, že si zaměstnanec při práci na dálku sám rozvrhuje pracovní dobu, byla možná jak v pracovním poměru, tak i v právních vztazích vzniklých na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Pracovní dobou se rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Zaměstnanec dosud neměl zákonem upravené právo zasahovat do rozvržení pracovní doby na pracovišti zaměstnavatele, jednalo se o pravomoc (oprávnění) zaměstnavatele, které je omezeno pouze povinným projednáním s odborovou organizací podle § 99 ZP.
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, a to platí i po 1. 1. 2025, podle pravidel upravených v § 81 a násl. Kromě doposud v zákoníku práce upravených způsobů rozvrhování pracovní doby zaměstnavatelem je od 1. 1. 2025 možné využít i její "samorozvrhování" zaměstnancem. Podmínkou je sjednání písemné dohody se zaměstnancem, v níž budou dohodnuta pravidla, za kterých si bude zaměstnanec pracovní dobu rozvrhovat do směn sám. Novela byla provedena zákonem č. 230/2024 Sb., kterým se novelizoval zákoník práce a jiné právní předpisy. Úprava je obsahem nově vloženého § 87a. Součástí přijaté právní úpravy je i novelizace § 199 odst. 2 ZP, který obsahuje zmocnění pro vládu za určených podmínek stanovit rozsah poskytovaného pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance i na zaměstnance, kteří si rozvrhují pracovní dobu do směn sami. Současně s úpravou § 87a ZP se s účinností od 1. 1. 2025 zrušila samostatná úprava rozvrhování pracovní doby zaměstnancem při práci na dálku, která byla upravena v § 317 odst. 4 ZP. Vzhledem k tomu, že je od 1. 1. 2025 možné dohodnout pravidla rozvrhování pracovní doby zaměstnancem pro všechny pracovněprávní vztahy, tj. pracovní poměr i právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, ať je práce konána na pracovištích zaměstnavatele nebo na dálku, byla zvláštní úprava samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem pouze pro práci na dálku nadbytečná.
Pro všechny tyto případy se na samorozvrhování pracovní doby použije od 1. 1. 2025 úprava obsažená v § 87a. V souvislosti s touto úpravou se o § 87a odst. 2 písm. b) ZP doplňuje § 363, v němž jsou uvedena ustanovení, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie do českého právního řádu.
NahoruDohoda o samorozvržení pracovní doby sjednané do 31. 12. 2024
Na dohody o samorozvrhování pracovní doby při práci na dálku sjednané do 31. 12. 2024 se vztahuje přechodné ustanovení novely ZP provedené zákonem č. 230/2024 Sb. Při práci na dálku byla totiž často dohoda o samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem sjednávána, a proto bylo potřebné vyřešit, jak se u těchto doposud sjednaných dohod bude v souvislosti s novou právní úpravou postupovat. První pravidlo je, že se takto dohodnutá úprava rozvrhování pracovní doby bude až do 31. 12. 2025 řídit § 317 odst. 4 ZP, i když je od 1. 1. 2025 zrušeno. To nebude platit pouze v případě, že si zaměstnanec a zaměstnavatel ještě před tímto datem dohodnou nová pravidla už podle § 87a ZP. Od 1. 1. 2026 se ale i takto sjednané rozvržení bude řídit § 87a ZP, i když si zaměstnanec a zaměstnavatel nic nového neupraví. Plyne z toho také, že i kdyby v dohodě podle § 317 odst. 4 ZP nebyla sjednána možnost jejího rozvázání, bude možné tuto dohodu od 1. 1. 2026 vypovědět podle pravidel, která jsou v § 87a odst. 3 ZP upravena. Zaměstnavatel i zaměstnanec proto mohou dohodu o rozvržení pracovní doby při práci na dálku od 1. 1. 2026 rozvázat výpovědí s 15denní výpovědní dobou. Na ukončení dohody se také strany mohou samozřejmě dohodnout. Aby se předešlo zbytečným komplikacím při výkladu sjednaných pravidel, je vhodné takto sjednané dohody o rozvrhování pracovní doby zaměstnancem při práci na dálku nejpozději do 31. 12. 2025 změnit tak, aby právní úpravě § 87a vyhovovaly.
NahoruKdy dohodu sjednat
Obecný postup sjednání smlouvy upravují i pro pracovněprávní vztahy §§ 1724 až 1766 OZ. Smlouvou projevují strany vůli zřídit závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1725 OZ je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1759 OZ smlouva strany zavazuje a lze ji změnit či zrušit jen se souhlasem všech stran. Dohoda podle § 87a ZP bude uzavřena, pouze dohodnou-li se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel. Záleží na jejich rozhodnutí, zda takovým způsobem chtějí pracovní dobu rozvrhovat. Ani zaměstnanec ani zaměstnavatel nemá právní možnost sjednání dohody na druhé straně vynutit, a nedohodnou-li se strany na tom, že takovým způsobem budou postupovat anebo nejsou schopny se sjednotit na pravidlech, která budou dodržována, dohoda sjednána nebude. Při rozvrhování pracovní doby se při nesjednání dohody postupuje podle obecných pravidel upravených § 81 a násl. ZP a o rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel.
Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem bude častější při výkonu práce na dálku, není ale vyloučeno tento způsob dohodnout i na pracovištích zaměstnavatele, ale z praktických důvodů se nemůže jednat o všechna pracoviště a práce. Pokud zaměstnavatel potřebuje výkon práce v určitých přesně daných časových úsecích, nebude možnost samorozvrhování pracovní doby přicházet v úvahu. Zaměstnavatel si musí vytipovat práce nebo pracovní činnosti, u kterých bude možné, aby si zaměstnanec pracovní dobu sám rozvrhoval, protože zaměstnavatel se tím do určité míry a také podle toho, jaké podmínky si dohodne, vzdá možnosti požadovat výkon práce v určitém čase a práce může být konána v jiném čase, než ji zaměstnavatel potřebuje. Zpravidla bude samorozvrhování pracovní doby přicházet v úvahu u prací, u kterých není předem určena délka jednotlivých činnosti nebo si délku mohou určit sami zaměstnanci, zejména v případě vrcholových řídících zaměstnanců nebo jiných osob majících pravomoc nezávisle rozhodovat. Ale zákoník práce žádné omezení u žádné pracovní činnosti nestanoví, je proto výhradně na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, zda si tento způsob rozvržení pracovní doby sjednají.
Dohodu o rozvržení pracovní doby podle pravidel upravených v § 87a lze sjednat po 31. 7. 2024, protože od té doby je novela ZP platná, ale účinnost tohoto ustanovení je stanovena až na 1. 1. 2025. Samorozvržení pracovní doby lze proto realizovat nejdříve od 1. 1. 2025.
NahoruPovinná písemná forma dohody
Dohoda musí být sjednána písemně. Dohodu je možné mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem kdykoliv v budoucnu písemnou dohodou doplňovat či změnit. Dohoda může být sjednána jako samostatná dohoda, ale může být také součástí pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, případně součástí dohody o práci na dálku nebo jejich změn. Volba způsobu je na zaměstnanci a zaměstnavateli a záleží na konkrétních okolnostech, za nichž se dohoda o samorozvrhování pracovní doby sjednává. Bez ohledu na to, zda je dohoda podle § 87a obsahem pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o práci na dálku, ji lze rozvázat způsobem upraveným v § 87a odst. 3 ZP, přičemž rozvázání se vztahuje pouze na samorozvrhování pracovní doby.
Jestliže nebude dohoda sjednána písemně, dopouští se zaměstnavatel přestupku. Současně s novelizací zákoníku práce se doplnil i § 15 a § 28 ZIP o přestupek, kterého se zaměstnavatel dopustí tím, že neuzavře dohodu o rozvržení pracovní doby do směn zaměstnancem nebo změnu této dohody písemně. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč.
NahoruObsah dohody
Právní úprava obsah dohody ponechává na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Podstatné obsahové náležitosti dohody nejsou stanoveny. Samorozvrhování pracovní doby se může sjednat při výkonu práce na pracovišti nebo při práci na dálku a ve všech pracovněprávních vztazích. Obsah dohody se proto bude odvíjet od toho, co bude potřebné dohodnout, a to bude dáno i tím, kde bude práce vykonávána (na pracovišti zaměstnavatele nebo na dálku) a v jakém pracovněprávním vztahu. Při práci na…