č. 36/1967 Sb., Zákon o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném k 1.7.2017
ZÁKON
ze dne 6. dubna 1967
o znalcích a tlumočnících
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
519/1991 Sb. |
(k 1.1.1992) |
nepřímo, kompetence |
322/2006 |
(30.6.2006) |
v § 17 vkládá odst. 3 |
227/2009 Sb. |
(k 1.7.2010) |
mění § 7 |
444/2011 Sb. |
(k 1.1.2012) |
mění, celkem 36 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení |
183/2017 Sb. |
(k 1.7.2017) |
mění § 1, § 20a, § 25a, § 25b, § 25c a § 25d |
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Oddíl I
Účel a rozsah úpravy
§ 1
(1)
Účelem zákona je zajištění řádného výkonu znalecké a tlumočnické činnosti v řízení před orgány veřejné moci, jakož i znalecké a tlumočnické činnosti prováděné v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob.
(2)
Tento zákon upravuje
a)
podmínky výkonu znalecké a tlumočnické činnosti,
b)
práva a povinnosti znalců a tlumočníků,
c)
podmínky činnosti znaleckých ústavů,
d)
působnost ministerstva spravedlnosti a krajských soudů při výkonu státní správy znalecké a tlumočnické činnosti,
e)
odpovědnost za přestupky při výkonu znalecké a tlumočnické činnosti.
§ 2
(1)
Znaleckou a tlumočnickou činnost mohou vykonávat pouze znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu znalců a tlumočníků; znaleckou činnost vykonávají také ústavy (§ 21).
(2)
Osoby nezapsané do seznamu znalců a tlumočníků mohou být v řízení před orgány veřejné moci ustanoveny znalci nebo tlumočníky jen výjimečně za podmínek stanovených v § 24.
Oddíl II
Znalci a tlumočníci zapsaní do seznamu
Jmenování znalců a tlumočníků
§ 3
(1)
Znalce (tlumočníky) jmenuje pro jednotlivé obory (jazyky) ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němž je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen.
(2)
Tlumočníkům pro jazyky jsou na roveň postaveni tlumočníci pro styk s osobami neslyšícími a hluchoslepými.
§ 4
(1)
Jmenovat znalcem (tlumočníkem) lze toho, kdo:
a)
je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
b)
je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
c)
je bezúhonný,
d)
nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle tohoto zákona,
e)
má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru (jazyka), v němž má jako znalec (tlumočník) působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou (tlumočnickou) činnost, jde-li o jmenování pro obor (jazyk), v němž je taková výuka zavedena,
f)
má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou (tlumočnickou) činnost může řádně vykonávat,
g)
se jmenováním souhlasí.
(2)
Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena
a)
za úmyslný trestný čin, nebo
b)
za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
§ 5
(1)
Ke jmenování znalcem (tlumočníkem) dojde na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování.
(2)
Návrhy na jmenování znalce (tlumočníka) mohou podat orgány veřejné moci, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo nadace,…
