10.3
Akcie jako předmět dědického práva
JUDr. Jarmila Gajdošíková
NahoruDědění akcií z tzv. kuponové privatizace
V řízení o pozůstalosti dochází ke zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, tj. jmění zůstavitele. Účastníci by měli notáři – soudnímu komisaři sdělit vše, co o majetku zůstavitele vědí, tzn. také to, zda byl majitelem akcií či nikoli.
Byl-li zůstavitel majitelem akcií z tzv. kuponové privatizace (zaknihovaných akcií), může docházet ke dvěma variantám postupu:
NahoruPřípad, kdy zůstavitel měl majetkový účet u CDCP
1. Zůstavitel si za života založil majetkový účet u některého účastníka centrálního depozitáře, tj. u některé z bank, u obchodníka s cennými papíry, či u investičních společností (Centrální depozitář cenných papírů, dále jen "CDCP", má sídlo na adrese Praha 1, Rybná 14, nicméně sám tuto agendu neprovádí a ve styku s veřejností de facto nefunguje – veškerá jednání probíhají přes účastníka CDCP). Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů totiž od roku 2010 zavedl tzv. účastnický princip, tj. povinnost akcionářů vybrat si některého z účastníků CDCP, založit si u něj majetkový účet a výhradně prostřednictvím něj provádět jednání a nakládání s cennými papíry. Tento účastník CDCP poté obstarává veškeré záležitosti akcionáře. V takovém případě má zůstavitel majetkový účet v zařazené evidenci CDCP.
Jak již bylo uvedeno výše, účastníkem CDCP jsou některé banky či obchodníci s cennými papíry. Jejich činnost je zpoplatněna a každý z těchto účastníků si výši poplatků za jednotlivé úkony a jednání stanovuje sám. Taktéž účastník CDCP odvádí CDCP určité poplatky.
Majitel účtu zařazeného v evidenci CDCP již od svého účastníka zpravidla pravidelně obdrží informace o jeho účtu, o výši dividend vyplácených emitentem atd. O to je informovanost dědiců zpravidla lepší, neboť když už se zůstavitel o existenci akcií nezmínil, naleznou alespoň výpis, který jim existenci účtu naznačí.
Notář – soudní komisař učiní na danou instituci (účastníka CDCP) dotaz, aby sdělil stav majetkového účtu ke dni úmrtí zůstavitele, současně s uvedením výše obvyklé ceny akcií ke dni úmrtí zůstavitele.
Takové akcie notář – soudní komisař projedná v řízení o pozůstalosti a dědic či dědicové je nabudou. Obecně se doporučuje, aby si dědicové akcie nedělili do ideálních spoluvlastnických podílů, ale např. na kusy či dle jednotlivých emisí, či aby takové akcie nabyl jeden z dědiců, který by ostatním svůj prospěch kompenzoval jinak, přičemž zdůvodnění je prosté: přechod akcií na dědice je třeba zařídit, tj. kontaktovat účastníka CDCP, zřídit vlastní účet cenných papírů, což je zpravidla spojeno s poplatkem, dále zajistit správu akcií, která je taktéž zpravidla zpoplatněnou službou. Náklady by tak vznikaly všem dědicům, kteří účet nabudou.
K jednání s účastníkem CDCP, tj. s bankou, obchodníkem s cennými papíry, či investiční společností, je potřeba, aby si dědic či dědicové vzali s sebou usnesení, kterým se řízení o pozůstalosti končí, ze kterého vyplývá, kdo daný účet či akcie nabývá, a své doklady totožnosti.
NahoruPřípad, kdy zůstavitel neměl majetkový účet u CDCP
2. Zůstavitel si za života nezaložil majetkový účet u některého účastníka centrálního depozitáře, tj. u některé z bank, u obchodníka s cennými papíry, či u investičních společností. V takovém případě má zůstavitel svůj majetkový účet vedený v nezařazené evidenci. Jednoduše a bezplatně lze existenci účtu nezařazeného nalézt na internetových stránkách CDCP . Kritériem pro vyhledávání je zadání rodného čísla. Výstupem je informace, zda účastník má v nezařazené evidenci veden účet cenných papírů či nikoli. Podrobnosti systém neuvádí. Tuto evidenci lustruje také notář – soudní komisař. V případě existence účtu učiní dotaz na CDCP, aby mu sdělil stav majetkového účtu ke dni úmrtí zůstavitele, současně s uvedením výše obvyklé ceny akcií ke dni úmrtí zůstavitele.
Postup notáře – soudního komisaře je v těchto případech obdobný jako u majetkových účtů zařazených. Takové akcie notář – soudní komisař projedná v řízení o pozůstalosti a dědic či dědicové je nabudou, přičemž pro rozdělení v dědické dohodě platí totéž, co bylo uvedeno výše.
Dědic či dědicové následně s usnesením, kterým se řízení o pozůstalosti končí a ze kterého vyplývá, kdo daný účet či akcie nabývá, spolu se svými doklady totožnosti zvolí jednoho z účastníků CDCP, se kterým zahájí jednání. Výběr účastníka CDCP je v tomto případě na dohodě a na vůli dědice či dědiců. Vybrat si mohou kohokoli. Účastník CDCP bude vyžadovat, aby si dědic či dědicové založili…
