5.2.7.5 Jmenování člena dozorčí rady soudem

5.2.7.5

Jmenování člena dozorčí rady soudem

Mgr. Pavla Krejčí

Ustanovení § 453 ZOK umožňuje, aby v případě, kdy dozorčí rada společnosti nemá stanovami nebo zákonem určený počet členů, jmenoval zbývající členy dozorčí rady za zákonem stanovených podmínek soud.

 NahoruPodmínky pro jmenování člena dozorčí rady soudem

Těmito podmínkami jsou:

a) dozorčí rada nemá stanovami či zákonem stanovený počet členů, a to z důvodu smrti, odstoupení, odvolání nebo jiného ukončení funkce jeho členů,

b) příslušný orgán nezvolil do 2 měsíců ode dne zániku funkce člena dozorčí rady nového člena dozorčí rady,

c) dozorčí rada není schopna plnit své funkce z důvodu nedostatečného počtu členů,

d) osoba mající právní zájem na vyřešení situace podá návrh na jmenování chybějících členů dozorčí rady.

ad a) dozorčí rady nemá stanovami či zákonem stanovený počet členů, a to z důvodu smrti, odstoupení, odvolání nebo jiného ukončení funkce jeho členů

Počet členů dozorčí rady určují především stanovy. Pokud stanovy počet členů dozorčí rady neurčí, pak v souladu s § 448 odst. 1 ZOK má dozorčí rada tři členy. Minimální počet členů dozorčí rady není zákonem určen, proto může mít dozorčí rada i jen jediného člena. Výjimku tvoří společnosti, které mají více než 500 zaměstnanců; u těchto společností musí mít dozorčí rada minimálně tři členy, respektive počet členů dozorčí rady takové společnosti musí být dělitelný třemi. Údaj o počtu členů dozorčí rady se zapisuje do obchodního rejstříku.

ad b) příslušný orgán nezvolil do 2 měsíců ode dne zániku funkce člena dozorčí rady nového člena dozorčí rady

V souladu s § 448 odst. 2 ZOK volí členy dozorčí rady valná hromada společnosti. Jde-li o společnost s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou určit vyšší počet členů dozorčí rady volených zaměstnanci, avšak tento počet nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou; stanovy mohou rovněž určit, že zaměstnanci volí část členů dozorčí rady i při menším počtu zaměstnanců společnosti. Teoreticky mohou být členové dozorčí rady i do svých funkcí kooptováni přímo dozorčí radou společnosti, a to za podmínek stanovených v § 454 ZOK. K takovému kroku však může dozorčí rada přistoupit pouze tehdy, pokud tento postup umožňují stanovy společnosti a počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu. V souladu s § 454 odst. 2 ZOK může valná hromada také zvolit náhradníky, kteří nastupují na uvolněné místo člena dozorčí rady dle stanoveného pořadí. Tento postup musí opětovně umožňovat stanovy společnosti.

Pokud tedy ani jedním z výše uvedených způsobů není nový člen dozorčí rady ustanoven do dvou měsíců ode dne, kdy se uvolní místo člena dozorčí rady, pak je možné se obrátit na soud, aby nového člena dozorčí rady jmenoval. Dvouměsíční lhůta musí být dodržena u každého uvolněného místa člena dozorčí rady, pokud tedy došlo k postupnému zániku funkcí jednotlivých členů dozorčí rady, musí být splněna lhůta pro každé uvolněné místo zvlášť. Lhůta by však měla být naplněna v okamžiku, kdy soud bude o jmenování nového člena dozorčí rady rozhodovat (§ 154 odst. 1 OSŘ - kdy pro rozhodnutí soudu je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí). Dvouměsíční lhůta stanovená v § 453 ZOK, je důležitá i z jiného důvodu, před jejím uplynutím totiž "nemůže soud přistoupit ani ke jmenování člena dozorčí rady, ani ke zrušení společnosti s likvidac퓹.

ad c) dozorčí rada není schopna plnit své funkce z důvodu nedostatečného počtu členů

Právo soudu jmenovat člena dozorčí rady vzniká pouze tehdy, pokud z důvodu, že dozorčí radě některý člen chybí, není dozorčí rada schopna plnit své funkce. "Takový stav může nastat zejména tehdy, jestliže dozorčí rada nemá dostatečný počet členů, aby byla schopna se usnášet“.²

ad d) osoba mající právní zájem na vyřešení situace podá návrh na jmenování chybějících členů dozorčí rady

Osoba, která se obrátí na soud s návrhem na jmenování chybějících členů dozorčí rady, musí prokázat svůj právní zájem na podání takového návrhu. Právní zájem na podání návrhu musí navrhovatel soudu prokázat (k prokázání právního zájmu např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2012; sp. zn. 29 Cdo 3265/2010). Takovou osobou může být například akcionář, člen orgánu společnosti, ale i její zaměstnanec a za určitých okolností dle mého názoru i její věřitel. Právní zájem bude dán tehdy, pokud vadný stav zasahuje do práv navrhovatele (např. do jeho majetkové sféry, právního postavení apod.); navrhovatel tedy musí mít zájem na tom, aby společnost byla funkční a plnila své zákonné povinnosti.

 NahoruKvalifikovaný akcionář a právní zájem na podání návrhu

Na druhou stranu ale právní zájem na jmenování člena dozorčí rady soudem nebude mít každý akcionář. V souladu s judikaturou totiž platí, že pokud je akcionář schopen dosáhnout svolání valné hromady, tj. jedná se o kvalifikovaného akcionáře, pak mu nemusí svědčit právní zájem na podání návrhu na jmenování člena dozorčí rady soudem. Právní zájem na jmenování člena dozorčí rady soudem nebude mít kvalifikovaný akcionář především za situace, kdy valná hromada není schopna přijímat usnesení jen proto, že mezi akcionáři společnosti existují závažné rozpory, pro které nejsou akcionáři s to se shodnout ani na osobách členů volených orgánů.

 NahoruŘízení o návrhu na jmenování…