5.1.8.1
Nemocenské pojištění
JUDr. Jan Přib
NahoruPodmínky účasti
Nemocenského pojištění jsou podle bodu 18 § 5 písm. a) ZNP účastni členové kolektivních orgánů právnické osoby, tj. též členové představenstva, za podmínky, že jim v době výkonu této činnosti plynou (mohly plynout) příjmy ze závislé činnosti, které jsou (nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice) předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Pokud by se za výkon funkce člena představenstva neposkytovala odměna (jedná se ve smyslu § 59 odst. 3 ZOK o bezplatný výkon funkce), účast na nemocenském pojištění by nevznikla. Délka trvání výkonu funkce člena představenstva není pro účely účasti na nemocenském pojištění podstatná.
NahoruVýznam nemocenského pojištění
Účast na nemocenském pojištění má význam především pro nárok na dávky nemocenského pojištění. Význam účasti na nemocenském pojištění je však širší, neboť účast na nemocenském pojištění má dále vliv na účast na důchodovém pojištění a na placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pro účast členů představenstva na nemocenském pojištění platí obecná pravidla jako pro ostatní pojištěnce v kategorii zaměstnanců, tj.:
-
sjednání (stanovení) odměny aspoň v částce 4 000 Kč za kalendářní měsíc, a
-
výkon činnosti na území ČR; za výkon činnosti na území ČR se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v ČR.
Pokud odměna není sjednána (stanovena) vůbec nebo je sjednána (stanovena), avšak v nižší částce, považuje se výkon práce tohoto člena představenstva za výkon zaměstnání malého rozsahu a v tomto případě výkonu zaměstnání malého rozsahu je člen představenstva účasten nemocenského pojištění jen v tom kalendářním měsíci, ve kterém mu byla zúčtována odměna aspoň ve výši 4 000 Kč.
Člen představenstva vykonává svou funkci za odměnu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Tento člen představenstva je účasten nemocenského pojištění, neboť částka stanovené odměny dosahuje aspoň rozhodné částky, tj. částky aspoň 4 000 Kč za kalendářní měsíc. Tato účast bude trvat i v případě, že v některém měsíci bude zúčtována odměna v částce nižší, než je rozhodná částka ve výši 4 000 Kč; například bude-li společníku v srpnu zúčtována odměna jen ve výši 3 000 Kč, bude tento společník účasten nemocenského pojištění i v srpnu, protože rozhodující je sjednaná (stanovená) výše odměny, nikoliv skutečná výše zúčtované (vyplacené) odměny.
Člen představenstva vykonává svou funkci za odměnu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Tento člen představenstva není účasten nemocenského pojištění, neboť částka odměny nedosahuje aspoň rozhodné částky. Bude-li však tomuto členu představenstva např. v srpnu zúčtována odměna ve výši 10 000 Kč, bude tento člen představenstva účasten nemocenského pojištění v tomto měsíci (tj. v srpnu) a z této odměny ve výši 10 000 Kč se též odvede pojistné na sociální pojištění.
NahoruVznik účasti na nemocenském pojištění
Účast na nemocenském pojištění vzniká obecně zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. Tato zásada platí i pro členy představenstev, tj. účast člena představenstva na nemocenském pojištění vzniká dnem, kdy začal vykonávat činnost člena představenstva pro akciovou společnost, a zaniká dnem, v němž tato činnost přestala být vykonávána.
Je třeba ještě upozornit na možnost souběhu nemocenského pojištění na základě více nemocensky pojištěných činností. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na nemocenském pojištění, je nemocensky pojištěn z každého z těchto zaměstnání samostatně. To platí i tehdy, jde-li o více zaměstnání k témuž zaměstnavateli (například člen představenstva by byl k akciové společnosti ještě v pracovněprávním vztahu); i v tomto případě se podmínka rozhodného příjmu sleduje v každém zaměstnání zvlášť (samostatně). Člen představenstva určité akciové společnosti může zároveň být členem představenstva jiné akciové společnosti nebo může být ještě zaměstnancem v pracovněprávním vztahu u jiného zaměstnavatele nebo může být společníkem společnosti s ručením omezeným pobírajícím od této společnosti odměnu za práci pro tuto společnost anebo může být i osobou samostatně výdělečně činnou (nemocenské pojištění u OSVČ je přitom dobrovolné). Ve všech těchto případech se v každém tomto vztahu posuzují podmínky účasti na nemocenském pojištění samostatně.
Člen představenstva má stanovenou odměnu za výkon své funkce ve výši 30 000 Kč měsíčně. Vedle toho vykonává u jiné právnické osoby práci na základě dohody o pracovní činnosti s odměnou ve výši 2 400 Kč měsíčně. Tato dohoda o pracovní činnosti nezakládá účast na nemocenském pojištění, neboť odměna je nižší než rozhodná částka 4 000 Kč měsíčně; k výši odměny za činnost představenstva nelze přihlédnout (to by platilo i v případě, že dohoda o pracovní činnosti by byla sjednána k té akciové společnosti, u níž je vykonávána funkce člena představenstva).
Pro účely stanovení základu pro vyměřování dávek nemocenského pojištění se však příjmy ze všech nemocensky pojištěných činností sčítají a náleží pak jen jedna dávka vypočtená z takto stanoveného základu ze všech těchto činností.
NahoruDávky nemocenského pojištění
Z nemocenského pojištění se poskytuje šest dávek, a to nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Zákon o nemocenském pojištění u jednotlivých dávek stanoví, které kategorie pojištěnců nemají (vzhledem k charakteru své činnosti) nárok na některé dávky, tj. na ošetřovné, na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a dlouhodobé ošetřovné. To se týká též členů představenstva, kterým z jejich nemocenského pojištění náleží jen nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a otcovská; ostatní dávky jim tedy nenáleží. Dávky se vyplácejí za kalendářní dny; výše dávky se zaokrouhluje směrem nahoru.
Dávky nemocenského pojištění náleží, jestliže se stanovené podmínky pro vznik nároku na dávku splnily v době účasti na pojištění.
Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a otcovská budou náležet též, jestliže se podmínky splnily po zániku nemocenského pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí obecně 7 kalendářních dnů a pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí ochranná lhůta u žen, jejichž nemocenské pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, než by činila takto stanovená ochranná lhůta, činí ochranná lhůta vždy jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo (to platí i v případě nároku na peněžitou pomoc v mateřství). Ochranná lhůta neplyne mj. z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Ochranná lhůta zaniká vznikem nového nemocenského pojištění.
Členu představenstva zanikla jeho funkce ke dni 31. července 2024 a dne 5. srpna 2024 onemocněl a byl uznán dočasně práce neschopným do 30. září 2024. Ochranná lhůta počala běžet 1. srpna 2024, a protože dočasná pracovní neschopnost vznikla ještě v ochranné lhůtě, bude při této dočasné pracovní neschopnosti nemocenské náležet (od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti). Kdyby dočasná pracovní neschopnost vznikla například od 10. srpna, nárok na nemocenské by již nevznikl.
Další obecná podmínka nároku na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a otcovské je stanovena v § 16 ZNP; podle tohoto ustanovení pojištěnec nemá nárok na výplatu těchto dávek za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci, a za dobu, po kterou mu náleží podle zvláštních právních předpisů ze zaměstnání, z něhož se tyto dávky poskytují, nadále započitatelný příjem (tj. příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení).
Tato úprava se týká i výkonu funkce člena představenstva ve vztahu k dávkám nemocenského pojištění. Je-li člen představenstva uznán dočasně práce neschopným, avšak nadále plní své úkoly jako člen představenstva (podílí se na obchodním vedení společnosti, účastní se rozhodování představenstva atd. a odměna člena představenstva mu bude tudíž náležet), nebude mu náležet výplata nemocenského; pokud členu představenstva bude sice v době dočasné pracovní neschopnosti vyplácena nadále odměna (podle pravidel sjednaných ve smlouvě o výkonu funkce), avšak funkce nebude fakticky vykonávána, nemá vyplácení této odměny vliv na výplatu nemocenského (vliv má totiž jen výplata takového příjmu, která plyne na základě právního předpisu, což však smlouva o výkonu funkce není). To platí obdobně i pro výplatu ostatních dávek.
Člen představenstva byl uznán dočasně práce neschopným od 10. září 2024 do konce října 2024. Svou funkci člena představenstva přestal proto fakticky vykonávat, avšak odměna mu byla vyplácena po celou dobu této dočasné pracovní neschopnosti. Výplata této odměny nebude mít vliv na nárok na výplatu nemocenského, neboť nárok na výplatu odměny není založen právním předpisem, nýbrž smlouvou o výkonu funkce.
Člen představenstva vykonává ještě zaměstnání v pracovním poměru, přičemž práci na základě pracovního poměru vykonává doma. Člen představenstva byl uznán dočasně práce neschopným, avšak v zaměstnání konaném v pracovním poměru dočasně práce neschopným uznán nebyl a práci na základě tohoto zaměstnání vykonává dále. Nemocenské se bude vyplácet na základě dočasné pracovní neschopnosti vztahující se k výkonu funkce člena představenstva; výkon práce na základě pracovního poměru zde není na překážku výplatě nemocenského, neboť jde o jinou pojištěnou činnost.
V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.
Fyzická osoba je členem představenstva u dvou akciových společností. V obou funkcích…
