13.17
Neplatnost akciové společnosti
Mgr. Pavla Krejčí
Akciová společnost vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku (§ 126 NOZ). Jakmile akciová společnost vznikne, není možné:
a) se u soudu domáhat určení, že nevznikla, a zároveň
b) zrušit její zápis do veřejného rejstříku.
Jinými slovy, po vzniku akciové společnosti není možné uspět u soudu s určovací žalobou, kterou by bylo určeno, že akciová společnost nevznikla, a ani se u obchodního rejstříku úspěšně domáhat zrušení zápisu takové akciové společnosti.
Tento postup chrání zejména dobrou víru třetích osob, které s akciovou společností vstoupí do právních vztahů. Vznikne-li právnická osoba, tedy pravidelně registrací ve veřejném rejstříku, jeví se jako neúčelné a zpochybňující právní jistotu veřejnosti ponechat právní možnost prohlásit ji následně za neexistující. Vyvolalo by to otřesy existujících právních vztahů.
Lze tedy dovodit, že případné právní vady či nedostatky v procesu zakládání a vzniku akciové společností jsou zhojeny. Není tomu však ve všech případech. Za podmínek stanovených v § 129 až § 131 NOZ a § 92 ZOK může totiž dojít k prohlášení akciové společnosti za neplatnou. Tato možnost je však spojena s existencí pouze těch nejzávažnějších právních vad akciové společnosti. Vyslovit neplatnost akciové společnosti může soud až po jejím vzniku. Do doby vzniku akciové společnosti má soud jiné právní prostředky – například rejstříkový soud odmítne návrh na zápis dle § 86 ZVR. V zásadě totiž platí, že by to měl být prvotně rejstříkový soud, který vady zachytí a nedovolí zápis takové společnosti do obchodního rejstříku. Ale i v řízení při zápisu do obchodního rejstříku může dojít k lapsům nebo může dojít k vadnému zápisu společnosti v důsledku tzv. fikce zápisu dle § 98 ZVR.
NahoruDůvody, pro které lze akciovou společnost prohlásit za neplatnou
Jak bylo uvedeno výše, tak možnost prohlásit společnost za neplatnou je spojena s existencí pouze těch nejzávažnějších vad, kterými jsou:
a) zcela chybějící stanovy,
b) stanovy nebudou mít náležitost nezbytnou pro právní existenci akciové společnosti,
c) stanovy nebudou pořízeny formou notářského zápisu,
d) nebudou dodržena ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu,
e) zjistí se nezpůsobilost k právním jednáním všech zakladatelů,
f) právní jednání zakladatelů bude odporovat § 145 NOZ.
Důvody uvedené pod písmenem a) a b) a c) jsou si velmi blízké.
NahoruAbsence stanov
V prvním případě zakladatelské právní jednání ve smyslu § 125 NOZ zcela absentuje a ve druhém a třetím případě nesplňuje některou ze zákonem stanovených náležitostí. K absenci stanov může dojít například z důvodu jejich zdánlivosti či absolutní neplatnosti. Ke zdánlivému právnímu jednání se ve smyslu § 554 NOZ nepřihlíží. K takovému případu může dojít například tehdy, pokud zde bude chybět vůle k založení společnosti (např. bude zfalšován podpis zakladatele apod.).
NahoruAbsence náležitostí stanov nebo vada jejich formy
Pokud se týká absence některé z náležitostí, pak je zákonem myšlena pouze náležitost obligatorní. Těmito náležitostmi v případě akciové společnosti jsou dle § 92 odst. 2 ZOK:
Absence jiné náležitosti stanov tedy není způsobilá k tomu, aby na tomto základě byla akciová společnost prohlášena za neplatnou.
NahoruNedodržení ustanovení o výši nejnižšího splacení základního kapitálu
Akcionář je povinen splatit emisní kurz jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. V souladu s § 253 ZOK pak platí, že založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.
NahoruProhlášení akciové společnosti za neplatnou
Velmi závažným je důvod pro prohlášení neplatnosti akciové společnosti z důvodů uvedených v § 145 NOZ, tedy z důvodu, že právní jednání odporuje pravidlům uvedeným v § 145 NOZ. V tomto ustanovení jsou uvedeny účely, které právnické osoby nesmí sledovat; jedná se především o zákaz založit právnickou osobu za účelem porušení práva nebo dosažení nějakého cíle…