3.4
Obchodní firma akciové společnosti
JUDr. Vladimíra Knoblochová
V praxi se často používá pojem firma jako něco, co obecně označuje společnost nebo podnikatele (tedy např. hovoříme o tom, že spolupracujeme s firmou, která se zabývá dovozem určitého zboží ze zahraničí apod.). Je třeba ale upozornit na to, že v právní terminologii znamená (obchodní) firma něco jiného; je to jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.
NahoruPovinnost jednat pod obchodní firmou
V NOZ chybí (oproti dřívější právní úpravě) v úpravě obchodní firmy ustanovení, které by přikazovalo podnikateli jednat pod svou firmou (zásada firemní povinnosti). Pro osoby, které nemají obchodní firmu, přitom tento příkaz obsahuje § 422 NOZ, podle kterého podnikatel, který nemá obchodní firmu, právně jedná při svém podnikání pod vlastním jménem; připojí-li k němu dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo obchodní závod, nesmí být klamavé. Považujeme toto za chybu zákonodárce a domníváme se, že i nadále musí platit, že podnikatel právně jedná pod svou obchodní firmou. Máme za to, že tento nedostatek lze překlenout výkladem (např. mimo jiné i z dikce § 422 NOZ), byť by bylo vhodné, aby zásada firemní povinnosti byla upravena přímo v zákoně.
NahoruPodnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že osoba, která v obchodním rejstříku zapsána není, obchodní firmu nemá a příslušná ustanovení občanského zákoníku o obchodní firmě se na ni nevztahují. V takovém případě, je-li podnikatel fyzickou osobou nezapsanou v obchodním rejstříku, musí právně jednat pod vlastním jménem. Akciová společnost se ale vždy povinně zapisuje do obchodního rejstříku, proto se dále budeme zabývat pouze obchodní firmou.
Právní úprava obchodní firmy je obsažena především v § 423 až 428 NOZ. Některá další ustanovení o firmě lze nalézt pro jednotlivé obchodní korporace zejména v ZOK. Požadavky na tvorbu firmy lze ale nalézt i v jiných zákonech, které je třeba při tvorbě firmy respektovat (např. zákon č. 240/2013 Sb., zákon č. 256/2004 Sb., zákon č. 21/1992 Sb. apod.). Tyto zákony upravující zpravidla činnost určitých finančních institucí, jako jsou banky, penzijní fondy, pojišťovny, investiční společnosti a fondy, kladou na tvorbu firmu zvláštní požadavky.
NahoruPouze jedna firma
Každý podnikatel, tedy i akciová společnost, může mít pouze jednu firmu či název, pod kterým činí právní jednání.
Ochranných známek, zvláštních označení či značek provozoven může však mít podnikatel bezpočet, tyto však mohou sloužit pouze v souvislosti s reklamou, marketingem nebo nabídkou zboží a služeb. Obchodní firma je pouze jedna. Akciová společnost si samozřejmě může nechat zapsat svou firmu jako ochrannou známku.
NahoruZkratka
Dříve rejstříkové soudy připouštěly zapisovat do obchodního rejstříku i zkratku obchodní firmy (např. často používají zkratku firmy banky, Komerční banka používá zkratku KB, Československá obchodní banka ČSOB). Podle rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Ostravě publikovaného v Právních rozhledech č. 12/95 by zápis zkratky obchodní firmy do obchodního rejstříku vedl k pluralitě obchodních firem, k čemuž se přiklání i poslední rozhodovací praxe soudů. Společnosti tedy sice mohou používat zkratku své firmy, ale nemohou pod ní činit právní jednání.
NahoruObchodní firma je věcí
Obchodní firma podle obchodního zákoníku nebyla považována za věc, ani nebyla předmětem vlastnictví, byť se náhled na tuto otázku postupem času vyvíjel. Podle úpravy v NOZ lze podle našeho názoru firmu považovat za věc (viz § 489 NOZ, podle kterého "Věc v právním smyslu (dále jen "věc") je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí".). Důvodová zpráva k NOZ přitom rovněž firmu řadí mezi věci, a to věci nehmotné. Obchodní firma je také součástí závodu tak, jak je definován v § 502 NOZ.
NahoruJak se firma tvoří?
Obchodní firma akciové společnosti se v právní teorii dělí na tzv. firemní kmen a firemní dodatek.
NahoruFiremní kmen
Firemním kmenem se rozumí ta část obchodní firmy, která podnikatele identifikuje a odlišuje ho od jiných podnikatelů. Obecně se rozlišuje obchodní firma věcná, osobní, fantazijní nebo smíšená.
O věcnou obchodní firmu jde v případě, kdy ji lze odvodit z předmětu podnikání akciové společnosti. Půjde např. o firmu "Výtahy, a. s.", "Travní koberce, a. s." apod.
Osobní firmou je název podnikatele, který obsahuje jeho jméno a/nebo příjmení. Např. Novák, a. s., Ing. Kamil Novotný, a. s.
O fantazijní obchodní firmu pak jde v případě, kdy z ní nelze vyčíst ani údaj o předmětu podnikání společnosti, ani není tvořena jménem a příjmením podnikatele. Půjde např. o firmu "BETA, a. s.", "STAR, a. s." apod.
Smíšenou firmou je pak firma, která kombinuje některé z výše uvedených typů. Může jít o firmu osobně-věcnou (např. "Novotný – výtahy, a. s."), osobně fantazijní ("Novotný – STAR, a. s.") nebo věcně fantazijní (např. "Oprava výtahů BETA, a. s.").
NahoruOznačení formy společnosti
Obchodní společnosti, tedy i akciová společnost, musí při tvorbě firmy vždy použít i tzv. dodatek. Zákon dnes již nemluví výslovně o "dodatku", který označuje právní formu právnické osoby, nicméně v zákoně o obchodních korporacích je u každé obchodní korporace vždy stanoveno, že obchodní firma musí obsahovat i příslušné označení právní formy.
Pro akciovou společnost je tato povinnost upravena v § 243 odst. 2 ZOK, podle kterého firma akciové společnosti vždy musí obsahovat některé z následujících označení:
NahoruPoužívání "dodatku"
Akciová společnost si ale může vybrat pouze jeden z výše uvedených označení své právní formy. Takto bude obchodní firma zapsána do obchodního rejstříku a akciová společnost je povinna obchodní firmu používat v přesném znění, jak je zapsána v obchodním rejstříku. Není tedy možné, aby na některých dokumentech akciová společnost uváděla "STAR, a. s." a na jiných "STAR, akciová společnost" apod. Pokud by to společnost např. chybně uvedla jako žalobce v žalobě, pak by ji soud správně měl vyzvat k odstranění vady podání.
Na tomto místě je ale třeba uvést, že uvedení označení právní formy u obchodní korporace v jiném znění, než jak je zapsán v obchodním rejstříku, nezpůsobí neplatnost právního jednání.
Akciová společnost by tedy měla obchodní firmu používat tak, jak byla zapsána do obchodního rejstříku. V praxi není jednotný názor na to, zda právě uvedené platí i na druh písma, případně na užití velkých a malých písmen v názvu právnické osoby. Např. pokud byla do obchodního rejstříku zapsána firma "STAR, a. s.", zda musí být nutně psána s velkými písmeny, nebo zda je možné firmu napsat i jako "Star, a. s." Dosavadní publikované názory se přiklánějí ke stanovisku, že rozhodující je skutečné znění firmy, nikoliv jeho grafická úprava, a to včetně užití velkých a malých písmen. Uvedení kmenového slova v obchodní firmě jen s prvním velkým písmenem a dalšími malými, i když je v obchodním rejstříku celé slovo uvedeno velkými písmeny, nijak nezpochybňuje, kdo určité právní jednání učinil (pokud je firma uvedena jinak správně).
Přesto doporučujeme důsledně dbát na používání firmy dle zápisu v obchodním rejstříku, včetně rozlišování malých a velkých písmen!
Jak již bylo naznačeno výše, v některém případě zvláštní zákony kladou na firmu společnosti zvláštní požadavky. Tak např. společnost, která je bankou, musí mít ve své firmě označení "banka", totéž platí pro "penzijní fond", "investiční společnost", "investiční fond" apod. Platí to ale i obráceně – společnost, která není bankou, penzijním fondem či jinou institucí upravenou takovým zvláštním zákonem, NESMÍ ve své firmě použít označení banka, penzijní fond apod.
NahoruPravidla pro tvorbu firmy
Jak již bylo uvedeno výše, firmu akciové společnosti tvoří firemní kmen a firemní dodatek, resp. označení její právní formy. Není ale možné si zvolit libovolnou firmu; při její tvorbě je třeba dodržovat určitá pravidla. Ta jsou zejména následující:
-
firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou,
-
firma nesmí působit klamavě,
-
jednu firmu nesmí používat více osob,
-
firma musí jasně a určitě odlišovat společnost od jiných podnikatelů.
Před rozhodnutím o firmě zakládané společnosti nebo o její změně je tedy třeba především "prolustrovat" obchodní rejstřík, zda podobnou obchodní firmu nemá zapsanou jiná obchodní společnost. Ale pozor, k odlišení firmy nepostačí rozdílný dodatek označující právní formu. K odlišení obchodních firem také zpravidla nestačí odlišení jejich sídlem (např. Alfa, a. s. Praha x Alfa, a. s. Brno). V určitých případech nicméně může být podle judikatury odlišení sídlem dostatečné a splnit tak požadavek nezaměnitelnosti firmy – odkázat lze např. na usnesení Krajského soudu v Ostravě C 54853-RD3/KSOS, Fj 63177/2012, ze dne 2. 11. 2012, kterým bylo vyhověno existenci obchodní firmy "Pizza Kravaře, s. r. o." a firmy "Pizza Pernštýn, s. r. o." jako dvou nezaměnitelných firem.
Společnost Alfa, a. s. by ráda změnila svou firmu na STAR, a. s. V obchodním rejstříku je ale již zapsaná společnost Star, spol. s r. o. Rejstříkový soud by tedy zápis firmy STAR, a. s. s nejvyšší pravděpodobností z důvodu zaměnitelnosti zamítl.
Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 813/93
Při posouzení zaměnitelnosti není výlučně rozhodující jen úplné slovní znění obou obchodních jmen (a obdobně též obchodního jména žalovaného a ochranné známky žalobkyně), ale je nutno přihlížet k dojmu, který vzniká u průměrného zákazníka. Tomu utkví v paměti celkový dojem, který na něj obchodní název a ochranná známka učinily. I když plné znění obchodních jmen se liší, je v přirozenosti zákazníků, že z delšího znění obchodního jména jim utkví jako příznačná jen určitá výrazná a rozlišující část.
Výše uvedené tedy bude třeba mít na paměti, pokud by společnost chtěla použít např. firmu KANON, a. s. Rejstříkový soud by nepochybně v takovém případě mohl tuto firmu považovat za zaměnitelnou s firmou CANON CZ, s. r. o., která je předním známým výrobcem a distributorem kancelářské techniky.
Usnesení NS ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 201/2007
Pro závěr rejstříkového soudu o tom, zda obchodní firma vzbuzuje klamavý dojem, že se společnost zabývá jinou činností, než odpovídá skutečnosti, není podstatné to, k jaké činnosti získala společnost živnostenské oprávnění, ale to, jakou činností se má dle vůle společníků vyjádřené ve společenské smlouvě zabývat a jakou činnost má zapsánu v obchodním rejstříku a vykonává ji, či je připravena ji vykonávat. Za správný považuje dovolací soud i závěr soudu prvního stupně o tom, že slovní spojení "finanční úvěrová" vzbuzuje dojem, že se společnost zabývá poskytováním úvěrů či jiných finančních služeb (ač taková činnost mezi její předměty podnikání podle zápisu v obchodním rejstříku nepatří), nikoli že jejich poskytování pouze zprostředkuje.
Právnické osoby tedy nemohou volit stejné ani podobné (zaměnitelné) firmy, a to ani v případě, že mají odlišné sídlo a nepodnikají v tomtéž oboru. Bez ohledu na své sídlo a předmět podnikání tedy musí zvolit takovou obchodní firmu, která je zcela jedinečná a s obchodní firmou jiného podnikatele nezaměnitelná. Hodnocení o zaměnitelnosti obchodní firmy provádí rejstříkový soud nebo notář v rámci řízení o zápisu firmy do obchodního…
