2.2.1
Právo Evropských společenství – primární a sekundární právo, Evropská společenství, Evropská unie
Mgr. Vít Šimonovský
K poskytnutí určitého náhledu na vliv "evropského práva" na fungování akciových společností je nejdříve nezbytné popsat právní systém Evropské unie (ES) a též objasnit některé základní pojmy užívané v této oblasti.
NahoruPrávo Evropských společenství
Konkrétní, popřípadě potencionální vliv na tuzemské akciové společnosti má právo ES. Právní systém ES tvoří tzv. primární (prvotní) a sekundární (druhotné) právo ES.
NahoruPrimární právo ES
Za základ primárního práva ES lze považovat čtyři zakládající smlouvy (Smlouva o založení ES uhlí a oceli - Pařížská smlouva - uzavřená 18. dubna 1951, platnosti nabyla 23. července 1952, Smlouva o založení Evropského společenství, původně Evropského hospodářského společenství - první Římská smlouva - uzavřená 25. března 1957, platnosti nabyla 1. ledna 1958, Smlouva o založení ES atomové energie - druhá Římská smlouva - uzavřená 25. března 1957, platnosti nabyla 1. ledna 1958 a Smlouva o Evropské unii uzavřená dne 7. 2. 1992, platnosti nabyla dne 1. 11. 1993), ve znění aktů, které tyto zřizovací smlouvy doplnily nebo změnily.
Zejména se jedná o Slučovací smlouvu (1967 – stanovila, že orgány Rada a Komise budou fungovat v rámci všech tří společenství), Jednotný evropský akt (1987 – novelizoval zejména Smlouvu o založení EHS tak, aby byl do roku 1992 na území členských států zabezpečen volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu), Amsterodamskou smlouvu (1999) a Smlouvu z Nice (2003) včetně protokolů a deklarací připojených ke smlouvám.
Nejvýznamnější právní důsledky vyplývají ze Smlouvy o založení ES a Smlouvy o Evropské unii. Mezi primární právo ES je možné dále řadit smlouvy o přistoupení nových členských států.
NahoruEvropská společenství
Uvedené smlouvy, kdy první zakládající země, tj. Francie, SRN, Belgie, Nizozemí, Lucembursko a Itálie, založily tři Evropská společenství (Evropské společenství uhlí a oceli – ESUO, Evropské hospodářské společenství – EHS, nyní Evropské společenství – ES, a Evropské společenství pro atomovou energii – Euroatom), obsahují základní principy integrace, základy jednotlivých společných politik a složení, pravomoci a rozhodovací postupy společných institucí ES. Pouze na základě těchto smluv mohou společné orgány jednat (včetně tvorby sekundárního práva ES) a jeho prostřednictvím naplňovat cíle společných politik.
Nejznámější a také nejvýznamnější z uvedených tří společenství – Evropské společenství získalo svůj název přejmenováním Evropského hospodářského společenství Smlouvou o Evropské unii – tzv. Maastrichtskou smlouvou. Ve vztahu k Evropskému společenství uhlí a oceli je nutné uvést, že jeho trvání bylo omezeno na 50 let. Úkolem této organizace byla koordinace a postupné vytvoření společného trhu s produkty uhelného a ocelářského průmyslu zakládajících zemí. S ohledem na tuto skutečnost ESUO zaniklo v červenci 2002 (problematiku uhlí a oceli převzalo ES) a v současné době tedy termín ES zahrnuje již pouze ES a Euroatom.
Přestože tři Evropská společenství byla založena třemi oddělenými smlouvami, došlo postupně ke sloučení jejich výkonných orgánů. Navíc dne 7. února 1992 byla podepsána Smlouva o Evropské unii – Maastrichtská smlouva (platná od 1. 11. 1993), která založila Evropskou unii a stala se jednotným právním rámcem ES.
NahoruEvropská unie
Evropská unie, která na rozdíl od Evropských společenství nedisponuje právní subjektivitou, je mezinárodní organizací, která zastřešuje tři takzvané "pilíře EU", a to:
1. Evropská společenství (včetně práva ES),
2. společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a
3. policejní a justiční spolupráci ve věcech trestních.
NahoruTermíny právo ES, acquis communautaire, komunitární právo, právo EU
Jak bylo již výše naznačeno, pro účely problematiky akciových společností je rozhodující právo Evropských společenství. Můžeme se však setkat i s dalšími pojmy, které mají k pojmu právo ES úzký vztah. Z francouzského jazyka převzatý termín acquis communautaire (komunitární právo) se v praxi užívá jako synonymum k termínu právo Evropských společenství. Tento pojem je však užíván i v širším významu, ve kterém představuje dosaženou míru politické, právní, ekonomické a sociální integrace EU. Zahrnuje tedy nejenom první pilíř EU (Evropská společenství a jejich právo), ale i politiky dalších dvou pilířů, včetně problematiky jednotné měny a Hospodářské a měnové unie a povinností vyplývajících z maastrichtských ekonomických kritérií.
Obdobné platí též pro termín právo EU (či evropské právo nebo…
