7.5.3 Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy

7.5.3

Právo uplatňovat návrhy a protinávrhy

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, Mgr. Markéta Káninská

 NahoruObecně k právu uplatňovat návrhy a protinávrhy

Dalším významným účastnickým právem, jehož prostřednictvím se akcionář může podílet na řízení společnosti, je právo uplatňovat návrhy a protinávrhy. Právní úpravu tohoto práva nalezneme v ustanoveních § 361 až 364 ZOK. Ačkoli zákonodárce rozlišuje, resp. používá oba pojmy – návrh a protinávrh – ve svých důsledcích mají oba pojmy stejný obsah – tj. právo akcionáře přednést svůj názor na to, jak by mělo usnesení valné hromady o navrhované záležitosti znít. Pakliže bude akcionář navrhovat, aby valná hromada o projednávané záležitosti rozhodla opačně, než navrhuje svolavatel valné hromady, pak jde o protinávrh. Pokud bude věcně navrhovat totéž, ale s určitými dílčími změnami, pak jde o návrh.

 NahoruOmezení práva

Pro toto právo akcionáře však platí omezení dané § 408 odst. 2 ZOK, dle kterého nelze na valné hromadě projednat nebo rozhodnout záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání, pokud s tím nevysloví souhlas všichni akcionáři. Zákon o obchodních korporacích nevyžaduje současnou přítomnost všech akcionářů na jednání valné hromady. Bude tedy stačit, pokud i nepřítomný akcionář projeví s projednáním či rozhodnutím nenavržené záležitosti souhlas, přičemž forma tohoto souhlasu není zákonem nijak upravena. Může jej tedy udělit i ústně, ovšem v takovém případě je pak velice ztížena možnost pozdějšího prokazování udělení takového souhlasu například v rámci řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady, která rozhodla o další do pořadu jednání nezařazené záležitosti na základě předem ústně uděleného souhlasu nepřítomného akcionáře. Z důvodu vyšší právní jistoty lze tedy jen doporučit, aby takové souhlasy akcionáři udělovali vždy písemně nebo alespoň v elektronické podobě. Nadto je třeba uvést, že souhlas by se měl týkat vždy konkrétní záležitosti, neboť generálně udělený souhlas pro jakoukoli v úvahu připadající záležitost, o které je valná hromada oprávněna rozhodnout, není dostačující.¹ Akcionář tedy může legitimně uplatňovat návrhy, resp. protinávrhy, toliko k bodům, které jsou již obsaženy na pořadu jednání valné hromady, který je mu předem znám díky pozvánce na valnou hromadu.

Pokud jde o věcný obsah či rozsah návrhu, resp. protinávrhu, akcionáře, nevyužil náš zákonodárce žádných omezení tak, jak je to obvyklé v zahraničních právních úpravách, kdy jsou akcionáři nejčastěji při podávání návrhů limitováni maximálním počtem znaků na jeden protinávrh. ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020 sice zmiňoval hranici 100 slov na jeden protinávrh akcionáře, ale s účinností od 1. 1. 2021 byla tato hranice odstraněna.

 NahoruProtinávrhy k bodům obsaženým v pozvánce či oznámení o konání valné hromady

Postup při uplatňování návrhů akcionáře k otázkám, které již byly zařazeny na pořad jednání valné hromady a jejichž obsah je tedy uveden v pozvánce na valnou hromadu, upravuje § 361 a 362 ZOK. Jedná se de facto o protinávrhy akcionáře k návrhům, které v pozvánce na valnou hromadu přednesl svolavatel valné hromady, tedy typicky představenstvo společnosti.