13.57 Stanovy akciové společnosti a jejich změna

13.57

Stanovy akciové společnosti a jejich změna

Mgr. Pavla Krejčí

 NahoruVymezení

Stanovy akciové společnosti jsou jejím základním statutárním i zakladatelským dokumentem. ZOK totiž již nepřipouští založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií, a proto opustil i koncepci dvoufázového založení akciové společnosti, tedy sepis zakladatelské smlouvy či listiny a následné přijetí stanov na ustavující valné hromadě. K založení akciové společnosti se nyní vyžaduje již pouze přijetí stanov. Stanovy musí být pořízeny ve formě veřejné listiny, tedy ve formě notářského zápisu (§ 776 odst. 2 ZOK). Pokud by stanovy formu notářského zápisu neměly, pak by byly neplatné a soud by k této neplatnosti přihlédl i z úřední povinnosti.

Ve stanovách je definována vnitřní struktura společnosti, jsou v nich blíže vymezeny orgány společnosti a další zákonem vyžadované údaje. Stanovy jsou po právní stránce považovány za smlouvu sui generis a sdílejí osud společnosti. Každá změna skutečností, které jsou v nich zachyceny, vyžaduje současně změnu stanov.

 NahoruNáležitosti stanov obligatorní

Stanovy musí po celou dobu existence společnosti obsahovat:

a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti,

b) výši základního kapitálu,

c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,

d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,

e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,

f) údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,

g) jiné údaje, které stanoví zákon, kterými jsou:

• sídlo,

• výbor pro audit.

 NahoruNáležitosti stanov při založení

Stanovy musí při založení společnosti obsahovat také:

h) údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,

i) v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,

j) bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,

k) určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,

l) alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,

m) údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,

n) určení správce vkladů,

o) mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

 NahoruFakultativní náležitosti stanov

Stanovy mohou dále obsahovat například:

p) dobu, na kterou je společnost ustavena,

q) zřízení rezervního fondu,

r) zřízení dalších orgánů společnosti,

s) postup při změně stanov společnosti,

t) poskytnutí zvláštních výhod osobám, které se zúčastnily založení společnosti,

u) zvýhodněné akcie pro zaměstnance atd.

Ad a) Firma a předmět podnikání nebo činnosti

Pojem obchodní firmy je definován v § 423 NOZ a je jí myšleno jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Každá akciová společnost může mít pouze jednu obchodní firmu. Ta nesmí být zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele a ani nesmí působit klamavě. Výjimka je stanovena v § 426 NOZ, a to pro případ, kdy je více obchodních závodů spojeno do podnikatelského uskupení. Pak mohou jejich obchodní firmy obsahovat shodné prvky; i tak však musí být veřejnost schopna jednotlivé subjekty odlišit.

Pojem podnikání je definován v § 420 odst. 1 NOZ a je jím myšlena samostatná činnost vykonávaná:

• na vlastní účet,

• na vlastní odpovědnost,

• za účelem dosažení zisku (výdělečná),

• živnostenským nebo obdobným způsobem (např. zemědělství),

• soustavně.

Akciová společnost nemusí být založena pouze za účelem podnikání, ale může být založena i za jiným účelem. V takovém případě je třeba do stanov definovat předmět činnosti akciové společnosti.

Ad b) Výše základního kapitálu

Základní kapitál akciové společnosti je souhrnem všech vkladů akcionářů. Jeho výše se vyjadřuje v českých korunách a činí alespoň 2 000 000 Kč. Pokud akciová společnosti vede účetnictví podle zvláštního zákona v eurech, pak je minimálně přípustná výše základního kapitálu 80 000 EUR (§ 246 ZOK). V ZOK chybí přechodné ustanovení pro akciové společnosti, které mají doposud základní kapitál 1 000 000 Kč. Z toho se vyvozuje, že u těchto akciových společností je třeba základní kapitál navýšit, a to nejméně na hodnotu 2 000 000 Kč.

Ad c) a d) Údaje týkající se akcií

Ve vztahu k akciím musí stanovy obsahovat následující údaje:

• počet akcií,

• jmenovitou hodnotu akcií,

• určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry,

• popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií,

• popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,

• název a popis práv spojených s akciemi různých druhů, pokud mají být dle stanov vydány.

 NahoruJmenovitá hodnota akcií

Jmenovitá hodnota akcií je peněžním vyjádřením hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu. Souhrn všech jmenovitých hodnot akcií musí odpovídat výši základního kapitálu. Pokud bude základní kapitál vyjádřen v eurech, bude i jmenovitá hodnota vyjádřena v eurech. Společnost však může vydat i tzv. kusové akcie, tedy akcie bez jmenovité hodnoty. Ty pak představují stejné podíly na základním kapitálu. V takovém případě však nemůže mít společnost vydány akcie se jmenovitou hodnotou. Podíl na základním kapitálu se u kusové akcie určí podle počtu akcií.

 NahoruForma akcií

Akcie může mít formu cenného papíru na řad (akcie na jméno) nebo na doručitele (akcie na majitele). Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír.

 NahoruDruhy akcií

Základním druhem akcie je akcie kmenová. S kmenovou akcií není spojeno žádné zvláštní právo. ZOK umožňuje vydávání i dalších druhů akcií, ale pouze pokud to připouští stanovy. S těmito akciemi jsou pak spojena zvláštní práva – v § 276 odst. 3 ZOK je uveden demonstrativní výčet zvláštních druhů akcií – jedná se o akcie, s nimiž je spojen zejména rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku, anebo rozdílná váha hlasů. S akciemi o stejné jmenovité hodnotě mohou být spojena různá zvláštní práva. ZOK ale výslovně v § 276 odst. 2 zakazuje vydávání akcií, s nimiž je spojeno právo na určitý pevný úrok nezávislý na hospodářských výsledcích akciové společnosti. Společnost též může vydat prioritní akcie, s nimiž není vůbec spojeno právo hlasovat na valné hromadě. Souhrn jmenovitých hodnot prioritních akcií nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu společnosti (§ 279 ZOK).

 NahoruOmezení převoditelnosti akcií

Stanovy společnosti mohou převoditelnost akcií na jméno omezit, nikoliv však úplně vyloučit. Může se jednat například o omezení převodu pouze na stávající akcionáře či osoby jim blízké nebo o převoditelnost akcií na jméno pouze se souhlasem orgánu společnosti (většinou představenstvo) dle § 271 ZOK a § 272 ZOK.

Ad e) Počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě

Právo hlasovat na valné hromadě je jedním ze základních práv akcionářů. Stanovy musí určit počet hlasů vážících se k jednotlivým akciím. Pro každou jmenovitou hodnotu akcie může být určena jiná váha hlasu. Rozdílná hlasovací práva se mohou vázat též k akciím různých druhů, pokud mají být dle stanov vydány – viz ad c). Pokud by akciová společnost vydala takzvané kusové akcie, tedy akcie bez jmenovité hodnoty, pak na každou kusovou akcii připadá jeden hlas, pokud stanovy nepřipouští vydání kusových akcií s rozdílnou váhou hlasů. Společnost též může vydat prioritní akcie, s nimiž vůbec hlasovací právo na valné hromadě spojeno není (§ 279 ZOK).

Ad f) a r) Údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady

Stanovy mohou zvolit buď systém monistický či systém dualistický.

 NahoruDualistický systém

V dualistickém systému se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Pak musí být určen též počet členů těchto orgánů, přičemž stanovy mohou určit libovolný počet členů představenstva a dozorčí rady. Dozorčí rada i představenstvo mohou být jednočlenné. Pokud by stanovy tento počet neurčovaly, pak platí, že jsou tyto orgány tříčlenné.

 NahoruMonistický systém

Monistický systém je systém inspirovaný anglosaským právem – orgány jsou valná hromada (nejvyšší orgán), statutárním orgánem je statutární ředitel a správní rada (dozorčí a stěžejní orgán). Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady a zastávat tak rozhodující roli ve vedení společnosti. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon, statutárnímu řediteli pak přísluší samotné obchodní vedení společnosti.

 NahoruDalší orgány

ZOK umožňuje, aby si společnost zřídila i další orgány, přičemž lze předpokládat, že takové orgány budou mít poradní či konzultační funkce. Pokud tomu tak je, měly by stanovy vymezovat veškerou související problematiku, zejména funkce takového orgánu, jeho složení, způsob rozhodování jeho členů apod. Povinně u některých společností musí být zřízen pouze výbor pro audit (viz níže).

Ad g) Jiné údaje, které stanoví zákon

 NahoruSídlo

Právní úprava sídla akciové společnosti se bude řídit § 429 NOZ. Sídlo akciové společnosti musí být ve stanovách určeno alespoň názvem obce, ve které se sídlo nachází (např. Liberec, Pardubice). Do veřejného rejstříku se však bude zapisovat plná adresa sídla. Pokud by stanovy obsahovaly plnou adresu sídla, musí se v případě změny sídla na jinou adresu změnit i znění stanov. Pokud je uvedeno ve stanovách jako sídlo akciové společnosti pouze obec, pak v případě změny sídla v rámci obvodu této obce není nutné stanovy měnit.

 NahoruVýbor pro audit

V některých případech je však zřízení dalších orgánů povinné. Tak je tomu především u tzv. výboru pro audit, orgánu upraveného § 44 a násl. zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona tzv. subjekty veřejného zájmu (jimiž jsou vedle bank, investičních společností a dalších svým předmětem podnikání vymezených akciových společností i společnosti, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaných trzích, či společnosti s více než 4 000 zaměstnanci) povinny zřídit výbor pro audit, což je zvláštní orgán společnosti, jehož působnost se vztahuje především ke kontrole sestavování účetní závěrky, doporučení auditora a sledování povinných auditů ve společnosti. Členy výboru, kteří jsou nejméně tři (stanovy mohou tento počet pouze zvýšit), jmenuje valná hromada společnosti.

Ad h) Údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen

Emisní kurz akcie je hodnota, za kterou emitent akcie vydává. Emisní kurz akcie se jmenovitou hodnotou nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie. Pokud emisní kurz přesahuje jmenovitou hodnotu akcie, pak přebytek nazýváme emisním ážiem. Emisní ážio není součástí vkladu do základního kapitálu. Emisní kurz kusové akcie nesmí být nižší, než je její účetní hodnota. Účetní hodnota kusové akcie se určí tak, že se částka základního kapitálu vydělí počtem vydaných kusových akcií. Také v případě vydání kusových akcií připadá do úvahy emisní ážio.

Stanovy musí vedle emisního kurzu určit též způsob a lhůtu jeho splácení a jakým vkladem bude emisní kurz splacen (peněžitý či nepeněžitý vklad). Ke vkladům viz ad j).

Ad i) V jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti?

Založení společnosti je účinné, splatil-li každý zakladatel případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií v době určené ve stanovách a na účet banky určený ve stanovách, nejpozději však do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Nepeněžité vklady však musí být do společnosti vneseny ještě před jejím vznikem v plné výši.

Ad j) a k) Emisní kurs akcií bude plněn nepeněžitými vklady, údaje týkající se těchto nepeněžitých vkladů

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Předmětem vkladu je věc, kterou se budoucí akcionář zavazuje vložit do akciové společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích ("peněžitý vklad") nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci ("nepeněžitý vklad"). Pokud je vkladová povinnost plněna prostřednictvím nepeněžitého vkladu, pak musí stanovy obsahovat:

• jméno vkladatele,

• popis nepeněžitého vkladu,

• počet, jmenovitou hodnotu, druh a formu akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají nebo údaj, že budou vydávány jako zaknihované cenné papíry,

• určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

 NahoruPředmět nepeněžitého vkladu

V případě, že bude vkladová povinnost plněna prostřednictvím nepeněžitého vkladu, pak musí být vnesen ještě před vznikem společnosti. Nepeněžitým vkladem může být pouze věc ve smyslu § 489 NOZ. Věcí nejsou zejména práva, jejichž povaha to nepřipouští (§ 496 odst. 2 NOZ), nebo lidské tělo a jeho části (§ 493 NOZ). Nezpůsobilým předmětem vkladu by byly i věci, jejichž vklad do akciové společnosti by se příčil dobrým mravům nebo odporoval zákonu. Neplatný by též byl závazek ke splnění vkladové povinnosti, dle kterého by mělo být plněno něco nemožného.

 NahoruPosudek znalce

Nepeněžitý vklad musí být možno ocenit v penězích a musí mít kladnou hodnotu. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být určena na základě posudku zpracovaného znalcem. Znalce za účelem ocenění vkladu již neurčuje soud, ale vybírají jej zakladatelé, respektive po založení společnosti vkladatelé.

Posudek musí kromě obecných náležitostí obsahovat též:

• popis nepeněžitého vkladu použité způsoby jeho ocenění, 

• údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad,

• částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

Ad l) Alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou

Od okamžiku založení a. s. nabíhá celá řada výdajů, které jsou nezbytné pro přípravu vzniku nového právního subjektu, k němuž dojde až zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Mezi zřizovací výdaje řadíme zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a…