10.2.1
Trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (cenného papíru)
JUDr. Lucie Kolářová
Nahoru§ 234 TZ
1. Kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2. Kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
3. Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, nebo kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek použije jako pravý nebo platný, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
4. Odnětím svobody na pět až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny, nebo
b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu.
5. Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, 2 nebo 3 jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
b) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu.
6. Příprava je trestná.
Jak již bylo shora řečeno, toto ustanovení je pro případ cenných papírů nejvíce použitelné, neboť nejlépe vystihuje jejich podstatu. Pro účely našeho textu budeme pro případ zákonné definice, která se týká platebních prostředků, používat napříště pojem cenné papíry.
NahoruObjektivní stránka trestného činu
Trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku postihuje širokou škálu jednání, která jsou zařazena v TZ z důvodu jejich protiprávnosti. Předmětem ochrany jsou české i jiné než tuzemské platební prostředky, v návaznosti na § 238 TZ i české a zahraniční cenné papíry. Ochrana je tak poskytována řádnému fungování celého, zejména bezhotovostního, platebního styku. Ustanovení § 234 TZ ve spojení s § 238 TZ tak chrání zájem společnosti na bezpečnosti a spolehlivosti cenných papírů jako jednoho ze základů bezpečného a funkčního finančního styku, který je jedním ze základních kamenů fungujícího tržního hospodářství. V obchodní rovině se obecně jedná spíše o bezhotovostní platební styk. V případě cenných papírů je bezhotovostní platební styk jediným možným.
NahoruJednotlivé skutkové podstaty obecně
Trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebních prostředků obsahuje celkem čtyři samostatné skutkové podstaty.
Znění odstavce 1 označuje jako trestné jednání pachatele, jenž sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává cenný papír jiného.
Odstavec 2 postihuje jednání, kterým pachatel sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo pozměněný cenný papír.
Odstavec 3 pak postihuje padělání nebo pozměnění cenného papíru v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, a dále samotné použití takto padělaného nebo pozměněného cenného papíru jako pravého či platného.
První dvě skutkové podstaty se liší pouze tím, že v prvním případě se jednání pachatele týká cenného papíru jiného držitele, který byl řádně vydán, avšak nakládání s ním probíhá bez souhlasu osoby, která jej vydala. Ve druhém případě jde již o padělaný či pozměněný cenný papír.
V alinee 1 odst. 3 je cenný papír padělán nebo pozměněn přímo pachatelem, alinea 2 upravuje případ, kdy pachatel používá jako pravý nebo platný padělaný nebo pozměněný cenný, aniž jej však sám padělal či pozměnil. Jestliže pachatel sám nebo jako spolupachatel cenný papír padělá nebo pozmění v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, bude potrestán dle alinea 1 § 234 odst. 3 TZ, a to i v případě, že takový cenný papír pak sám použije, neboť jde jen o realizaci úmyslu použít jej jako pravý nebo platný, pokud tento úmysl pachatel pojal již v době padělání nebo pozměnění takového cenného papíru. Tato okolnost je důvodem právní kvalifikace podle odst. 3.
Nyní se podíváme blíže na jednotlivé skutkové podstaty trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění cenných papírů.
Nahoru§ 234 odst. 1 TZ
Možné způsoby nakládání s cennými papíry přilnavě charakterizuje ustanovení § 234 odst. 1 svými pojmy "opatří, zpřístupní, přijme, přechovává", které odpovídají povaze cenného papíru jakožto nositele právního nároku, který je v něm ztělesněn, takže pro vznik, existenci, převod a zánik tohoto nároku je v zásadě nenahraditelný. Obecně jsou mezi platebními prostředky v TZ demonstrativně uvedenými nepřenosná platební karta identifikovatelná podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šeková karta. Toto ustanovení se však samozřejmě vztahuje i na ostatní platební prostředky, jako např. směnky a šeky. Ve spojení s § 238 TZ potom i na veškeré tuzemské a zahraniční cenné papíry.
NahoruOpatření
Opatřením bez souhlasu oprávněného držitele je jakýkoliv způsob nabytí cenného papíru jiného. Na rozdíl od přijetí jde o aktivní jednání pachatele směřující k neoprávněnému získání cenného papíru jiného, v rámci něhož si ho opatřuje, ať již koupí, výměnou za jinou věc, krádeží, podvodem apod.
NahoruZpřístupnění
Pojem zpřístupnění cenného papíru zahrnuje zajištění dispozice s cenným papírem jiného, aniž by byl takový cenný papír třetí osobou držen na podkladě opatření, přijetí nebo přechovávání.
NahoruPřijetí
Přijetí cenného papíru jiného se do značné míry překrývá s opatřením. K odlišení těchto dvou způsobů jednání, tedy opatření a přijetí, je však možno pod přijetí zahrnout pouze pasivní jednání pachatele, který jím převezme cenný papír jiného do své dispozice, a to ať již v konečném důsledku pro sebe, nebo pro jiného.
NahoruPřechovávání
Přechovávání je jakákoliv dispozice s cenným papírem jiného, která nespadá pod opatření, zpřístupnění nebo přijetí (např. uchování nebo ukrytí pro jiného, převoz z místa na místo, aniž by došlo k jeho opatření nebo přijetí).
NahoruPojem třetí osoba
Z výše uvedeného vyplývá, že opatřit, zpřístupnit, přijmout nebo přechovat cenný papír jiného je možné jednak pro sebe, nebo jinému. Jiným je jakákoliv třetí fyzická nebo právnická osoba rozdílná od pachatele i od oprávněného držitele cenného papíru. Přitom nezáleží na tom, zda pachatel získal dispozici nad platebním prostředkem nebo přístup k němu pro sebe nebo pro jiného jednorázovým jednáním (např. odcizením), nebo postupně na základě několika i oddělených kroků (např. zpřístupňování), ani na tom, zda jej poté uložil na jedno místo, nebo na různá místa, či zda jej na takovém místě nebo místech přechovával.
NahoruÚmysl
Vzhledem k tomu, že § 234 TZ je úmyslným trestným činem, je třeba k naplnění subjektivní stránky tohoto trestného činu úmysl. V případě odst. 1 postačí, když úmysl zahrnuje opatření, zpřístupnění, přijetí či přechovávání cenného papíru jiného bez souhlasu oprávněné osoby. Úmysl tak nemusí směřovat k použití takového cenného papíru.
NahoruTrestnost pachatele
Z dikce odst. 1 potom vyplývá, že k trestnosti jednání pachatele postačí pouhé jednání spočívající v tom, že pachatel sobě nebo jinému cenný papír jiného opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává, není třeba již jeho použití ve smyslu jeho funkce.
NahoruPachatel
Pachatelem může být kdokoliv, zákon nevyžaduje speciální či konkrétní subjekt.
Nahoru§ 234 odst. 2 TZ
Specifickou povahu cenných papírů vystihuje i dikce odst. 2 tohoto ustanovení.
NahoruObjektivní stránka trestného činu
V případě odst. 2 je trestně odpovědným pachatel, který pro sebe nebo pro jiného opatřil padělaný nebo pozměněný cenný papír, zpřístupnil padělaný nebo pozměněný cenný papír, přijal padělaný nebo pozměněný cenný papír nebo přechovával padělaný nebo pozměněný cenný papír. Jak již bylo uvedeno výše, jediným rozdílem od ustanovení odst. 1 je fakt, že zde se jednání pachatele týká cenného papíru již padělaného či pozměněného.
NahoruOpatření
Opatření je jakýkoliv způsob nabytí padělaného nebo pozměněného cenného papíru.
NahoruZpřístupnění
Zpřístupnění je zajištění dispozice s padělaným nebo pozměněným cenným papírem.
NahoruPřijetí
Přijetí je pasivní přijetí padělaného nebo pozměněného cenného papíru do své dispozice.
NahoruPřechovávání
Přechovávání je jakákoliv dispozice s padělaným nebo pozměněným cenným papírem, která nespadá pod výše uvedené. Opět je možné tak činit pro sebe nebo pro jinou, třetí osobu.
NahoruÚmysl
I v tomto případě je nutný úmysl, který dle § 234 odst. 2 TZ musí zahrnovat skutečnost, že jde o padělaný nebo pozměněný cenný papír.
NahoruPachatel
Pachatelem může být kdokoliv.
Nahoru§ 234 odst. 3 TZ
Ustanovení odst. 3 upravuje dvě samostatné skutkové podstaty.
NahoruAlinea 1
Alinea 1 postihuje jednání, kterým pachatel cenný papír padělá nebo pozmění v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný. Zda takový cenný papír potom skutečně použije, je bezpředmětné. Trestný čin dle tohoto ustanovení je dokonán již vyhotovením padělaného nebo pozměněného cenného papíru, pokud je tak činěno s uvedeným úmyslem, a to bez ohledu na to, jak je s cenným papírem nakonec naloženo. Pokud by naopak pachatel jednal bez úmyslu použít padělaný nebo pozměněný cenný papír jako pravý nebo platný, šlo by o trestný čin dle § 234 odst. 2 TZ.
NahoruAlinea 2
Dle aliney 2 je postihováno jednání pachatele, kterým padělaný nebo pozměněný cenný papír použije jako pravý nebo platný, tj. vykoná jakékoliv jednání, jehož důsledkem je zneužití takového cenného papíru ve smyslu jeho určení podle povahy konkrétního padělaného nebo pozměněného cenného papíru (smysl určení podle povahy konkrétního cenného papíru bude rozebrán podrobně níže), a to aniž sám jako pachatel nebo spolupachatel tento platební cenný papír padělal nebo pozměnil. Tímto ustanovením jsou postihnuta veškerá jednání, jimiž se padělky cenných papírů používají podle povahy konkrétního určení. V tomto směru je nutné předeslat, že § 234 TZ hovoří v reálu o platebních prostředcích obecně, kdy konkrétní určení lze poměrně snadno specifikovat. (Např. u platebních karet k výběru hotovosti z bankomatu nebo k platbám za zboží a služby, u příkazů k zúčtování k úhradě nebo k inkasní formě placení.)
V případě samotných cenných papírů je nutné zkoumat funkci jednotlivých cenných papírů a jejich převážné užití v praxi, a to nejen kvůli tomu, zda vůbec šlo v konkrétním případě o trestný čin, ale i s ohledem na míru škodlivosti takového činu pro společnost.
NahoruPadělání
Paděláním cenných papírů se rozumí úplné vyhotovení některého z cenných papírů (akcií, zatímních listů, poukázek na akcie, podílových listů, dluhopisů, investičních kuponů, kuponů, opčních listů, směnek, šeků, náložných listů, skladištních listů a zemědělských skladních listů popř. jiných nepojmenovaných cenných papírů), kterým je poskytována ochrana dle § 238 TZ, bez oprávnění, aby vypadaly jako pravé, přičemž nezáleží na tom, jakým technologickým způsobem jsou padělány (fotograficky, tiskem, kopírováním, vyplněním tiskopisu). Paděláním se rozumí jak kompletní falešné vyrobení, vyplnění nebo vyhotovení se všemi náležitostmi cenného papíru, včetně barevného či grafického provedení tam, kde to přichází v úvahu, tak i sestavování (slepení) cenného papíru z částí jiných cenných papírů či vyrobení náhražky (toto se však týká spíše elektronických platebních prostředků jako platebních karet).
NahoruPozměnění
Pozměněním cenných papírů se rozumí úprava pravého a platného cenného papíru, pokud jde o některou z jeho náležitostí, v tom směru, aby mohl být zneužit sice ve smyslu svého určení podle povahy konkrétního pozměněného cenného papíru, ale ve prospěch jiné osoby než oprávněného držitele. Takto půjde zejména o pozměňování směnek nebo šeků.
NahoruSměnky a šeky
V případě padělání směnek nebo šeků jejich úplným vyhotovením tak, že v něm pachatel jako…
