12.1.2.7 Vymezení jednotlivých řízení

12.1.2.7

Vymezení jednotlivých řízení

Ing. Zdeněk Morávek

Daňový řád upravuje jednotlivá řízení v rámci správy daní. Konkrétně se jedná o:

• registrační řízení,

• řízení o závazném posouzení,

• daňové řízení, jehož součástí je nalézací řízení, řízení při placení daní a řízení o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích proti jednotlivým rozhodnutím vydaným v rámci daňového řízení.

 NahoruRegistrační řízení

Registrační řízení je upraveno v § 125 až 131 DŘ. Aby správce daně mohl řádně vykonávat správu daní, je nutné, aby měl dostatečný přehled o daňových subjektech, které této správě podléhají. K tomu má sloužit právě registrační řízení, jehož prostřednictvím získá příslušný správce daně přehled o registrovaných daňových subjektech a jejich daňových povinnostech.

V daňovém řádu je ale registrační řízení upraveno pouze velmi obecně s tím, že konkrétní postupy a úprava je obsažena v jednotlivých daňových zákonech. Daňový řád proto pouze v § 125 stanoví, že registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani. Pro poplatníky daně z příjmů je tak tato úprava obsažena v § 39 až § 39b ZDP, z pohledu DPH potom v § 94 a § 97 ZDPH, pro poplatníky silniční daně v § 16 ZDS atd.

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní, které jsou součástí příslušného registračního formuláře zveřejněného MF ČR.

Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky. Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci, rozhodnutí se neodůvodňuje.

 NahoruDIČ

Zaregistrovanému daňovému subjektu přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód "CZ" a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor nebo vlastní identifikátor správce daně. Standardně platí, že obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo a u právnické osoby identifikační číslo.

Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně.

 NahoruŘízení o závazném posouzení

Závazné posouzení jako forma editační povinnosti správců daně se týká pouze těch případů, které jsou výslovně uvedeny v jednotlivých daňových zákonech, zejména tedy ZDP a ZDPH. Úprava v daňovém řádu tak tvoří pouze procesní rámec tohoto institutu.

Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky, nejsou však vyloučeny dozorčí prostředky.

 NahoruSprávní poplatek

Podání žádosti o vydání závazného posouzení je vždy spojeno se správním poplatkem, jehož výše činí 10 000 Kč.

 NahoruDaňové řízení

Daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Předmět samotného konkrétního daňového řízení je dán konkrétní daní a dále jednotlivým zdaňovacím obdobím nebo jednotlivou skutečností, pokud se jedná o jednorázové daně bez zdaňovacího období.

Daňový řád vymezuje také jednotlivá dílčí řízení, ze kterých se daňové řízení skládá, těmito dílčími řízeními se rozumí:

• řízení nalézací,

• řízení při placení daní a

• řízení o mimořádných opravných nebo dozorčích prostředcích.

 NahoruNalézací řízení

Nalézací řízení je novým pojmem v daňovém řádu, toto řízení se dále člení na:

• řízení vyměřovací, jehož účelem je stanovení daně,

• řízení doměřovací, které je vedeno za účelem stanovení změny poslední známé daně,

• řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v řízení vyměřovacím nebo doměřovacím, jedná se tedy o odvolání a rozklad.

Je možné konstatovat, že nalézací řízení zahrnuje taková řízení, jejichž účelem je nalezení daně, což znamená její správné a pravomocné stanovení. Odtud jeho název.

 NahoruVyměřovací řízení

Vyměřovací řízení je postaveno na řádném daňovém tvrzení, řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Daňový subjekt je povinen v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Současně je stanoveno, že daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení.

Řádné daňové tvrzení představuje daňové přiznání, hlášení a vyúčtování.

 NahoruPodaní daňového přiznání

Důležité jsou samozřejmě lhůty pro podání daňových přiznání, které jsou obsaženy v § 136 DŘ. U daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud se jedná o daňový subjekt, který má zákonem uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podmínkou je uložení plné moci u správce daně v neprodloužené lhůtě.

Nově je v daňovém řádu také upravena lhůta pro případy, kdy se daňové přiznání podává na zdaňovací období, které činí 12 měsíců (nikoliv tedy za zdaňovací období). Daňové přiznání se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. Typicky se jedná o daň z nemovitých věcí, pro kterou je ale odlišně od této obecné úpravy stanoven termín placení daně.

Pokud je zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tyto případy se týkají zejména nepřímých daní, typicky DPH a spotřebních daní.

Daňový řád také řeší situaci, kdy daňový subjekt je registrován k určité dani, ale v příslušném zdaňovacím období mu daňová povinnost nevznikla. V takovém případě je povinen sdělit správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Příslušná úprava je obsažena v § 136 odst. 5 DŘ.

 NahoruHlášení

Hlášení se podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení. Úprava hlášení jako řádného daňového tvrzení by měla navazovat na příslušnou úpravu v ZDP.

 NahoruVyúčtování

Vyúčtování se podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud je s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování. Opět se jedná o vazbu na ZDP s tím, že v tomto případě se jedná o vypořádání celoročních povinností plátců daně.

Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.

 NahoruOpravná daňová přiznání a opravná vyúčtování

Další důležitou úpravou jsou opravná daňová přiznání a opravná vyúčtování. Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování může daňový subjekt nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal, opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním, s tím, že v řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání nebo opravného vyúčtování a k předchozímu daňovému přiznání nebo vyúčtování se nepřihlíží. Takto lze nahradit i dodatečná daňová přiznání nebo dodatečná vyúčtování nebo již podaná opravná přiznání nebo opravná vyúčtování.

 NahoruPosunutí daně

Součástí vyměřovacího řízení pak samozřejmě musí být vyměření daně. Zásadní novinkou ve věci stanovení daně je posunutí splatnosti daně ve výši, která byla správcem daně stanovena nad rámec tvrzení daňového subjektu, až po rozhodnutí o odvolání, pokud bude podáno. Tato úprava vychází z § 139 odst. 3 DŘ v případě daně tvrzené daňovým subjektem a z § 143 odst. 3 DŘ v případě daně dodatečně tvrzené daňovým subjektem. Tento rozdíl v dani je splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru.

V § 140 DŘ je pak obsažena úprava konkludentního stanovení daně, tj. v případech, kdy se neodchyluje vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem.

 NahoruDoměřovací řízení

Vyměřovacím řízením nalézací řízení vždy nekončí, pokud daň není stanovena správně, následuje řízení doměřovací. Doměřením se rozumí jakékoliv další vyměření téže daně za totéž zdaňovací období či vážící se ke stejné skutečnosti jako první vyměření.

 NahoruZahájení řízení

Toto řízení může být zahájeno jak na návrh daňového subjektu, tak na základě jednání správce daně. V případě daňového subjektu se tak děje na základě dodatečného daňového tvrzení, kterým se rozumí dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování.

Pokud daňový subjekt zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit.

Ve stejné lhůtě je daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na…