13.18
Zákonné zastoupení akciové společnosti
JUDr. Lucie Kolářová
Rekodifikace soukromého práva reprezentovaná novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích přinesla do postavení povinností členů statutárních orgánů akciové společnosti velmi podstatné změny. Jednou z těchto změn je možnost akciové společnosti zvolit si systém vnitřní organizace, tedy dualistickou strukturu vnitřních orgánů, reprezentovanou představenstvem a dozorčí radou, nebo strukturu monistickou, reprezentovanou správní radou a statutárním ředitelem. O těchto systémech bylo blíže pojednáno v jiných kapitolách.
NahoruMožnosti zákonného zastoupení
Právnická osoba může být zastoupena těmito zákonnými zástupci:
a) členem statutárního orgánu, tj. představenstvem v případě akciové společnosti s dualistickou strukturou či statutárním ředitelem v případě akciové společnosti s monistickou strukturou,
b) zaměstnancem, členem nebo členem jiného než statutárního orgánu, např. členem dozorčí rady akciové společnosti v určitých zákonem předvídaných situacích,
c) zástupcem podnikající právnické osoby,
d) vedoucím odštěpného závodu,
e) likvidátorem.
Veškerá výše uvedená zastoupení mají charakter jednání "za právnickou osobu“, nikoliv charakter jednání jejím jménem, jak tomu bylo dříve. Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností.
NahoruPodepisování
Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. “Jedná se o pořádkové povinnosti. Chybějící údaj o funkci nebo pracovním zařazení obecně nebude způsobovat neplatnost příslušného právního jednání.“
Neplatností může být stiženo takové právní jednání, u kterého podpis zástupce zcela chybí, pokud zákon vyžadoval pro takové právní jednání písemnou formu, nebo pokud bylo právní jednání učiněno písemně, nicméně podpis chyběl.
Podpis je možné nahradit mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Neuvedení názvu právnické osoby, tj. akciové společnosti, nemá za následek neplatnost takového právního jednání, nicméně důsledkem může být závazek nikoliv akciové společnosti, nýbrž osoby, která svůj podpis připojila. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, pak platí, že jedná sám za sebe.
NahoruKolize zájmů
Zastoupení je nepřípustné v případě, pokud zde existuje kolize zájmů mezi zástupcem a zastoupeným. Kolize zájmů mezi zástupcem a zastoupeným je dána, “pokud z celkové povahy záležitosti, jakož i z dalších okolností případu a vztahů mezi zástupcem a zastoupeným je třeba dovodit, že zástupce má právní zájem na tom, aby záležitost, v níž má jménem zastoupeného jednat, nebyla zcela nebo zčásti vyřešena v nejlepším zájmu zastoupeného.“
Ke shledání rozporu zájmů zástupce a zastoupeného však nepostačuje pouhá možnost existence takového rozporu, nýbrž musí rozpor reálně existovat. (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 679/2009 ze dne 28. 8. 2010). Toto pravidlo se však uplatní pouze pro zastoupení smluvní, u zastoupení zákonného nebo pro opatrovnictví postačí pouhá hrozba střetu zájmů zástupce a zastoupeného (je třeba vyvozovat z § 460 NOZ – slova “hrozí-li takový střet“), aby byl zákonný zástupce či opatrovník v dané věci označen za nezpůsobilého zastoupení. Věc pak musí být řešena jmenováním kolizního opatrovníka.
Aby existence konfliktu zájmů měla následky vůči třetím osobám, je nezbytné, aby třetí osoba o tomto konfliktu věděla, respektive vědět musela. Pokud třetí osobě o konfliktu zájmů není nic známo (je v dobré víře), pak se zastoupený nemůže tohoto konfliktu dovolat. Konflikt zájmů a vědomost třetí osoby o tomto konfliktu zakládá nikoliv absolutní neplatnost právního jednání, nýbrž neplatnost relativní (§ 586 NOZ) – je třeba, aby se zastoupený neplatnosti dovolal.
Speciální úpravu střetu zájmů obsahuje § 55 a násl. ZOK (uzavření smlouvy mezi obchodní korporací a členem orgánu) a § 13 ZOK (uzavření smlouvy mezi společností a jediným společníkem).
NahoruZapsaný způsob jednání
Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným ve veřejném rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil (§ 162 NOZ).
Uvedené ustanovení chrání třetí osoby a jejich dobrou víru v zápis v obchodním rejstříku. Na akciovou společnost se však v tomto smyslu uplatní výjimka dle ust. § 48 ZOK v tom smyslu, že právní jednání, k němuž nedala souhlas valná hromada akciové společnosti v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné. Neplatnosti se lze dovolat do 6 měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy k takovému jednání došlo.
NahoruZastoupení statutárním orgánem
Orgánem oprávněným za společnost jednat je statutární orgán, tj. v případě dualistického systému představenstvo, v případě systému monistického statutární ředitel. S ohledem na ustanovení § 456 ZOK, je třeba ustanovení ZOK hovořící o představenstvu vztáhnout rovněž na statutárního ředitele, nebo jiný orgán společnosti, který má obdobnou působnost. Na postavení statutárního ředitele se tak použijí přiměřeně ustanovení o představenstvu. Z tohoto důvodu bude níže hovořeno zejména o představenstvu, když určitá specifika vyplývající z postavení statutárního ředitele budou zmíněna zvlášť.
NahoruPředstavenstvo akciové společnosti
Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti v dualistickém systému, tj. orgánem výkonným, kterému náleží obchodní vedení společnosti. Představenstvu náleží dle ustanovení § 163 NOZ veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Právo výkonu obchodního vedení, stejně jako právo akciovou společnost zastupovat, nelze představenstvu odejmout, ani pokud by takové ustanovení bylo obsaženo ve stanovách. Na rozdíl od statutárního ředitele byla v případě představenstva zvolena tzv. zbytková působnost statutárního orgánu právnické osoby.
Zbytková působnost statutárního orgánu znamená, že pokud právní předpis, stanovy, nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nestanoví, že o určité záležitosti rozhoduje jiný orgán právnické osoby, spadá tato otázka do působnosti statutárního orgánu, tedy představenstva.
NahoruStatutární ředitel
Statutární ředitel je statutárním orgánem akciové společnosti v monistickém systému, kterému náleží obchodní vedení společnosti s tím, že je povinen řídit se jeho základním zaměřením určeným správní radou. V monistickém systému je statutární orgán vždy orgánem individuálním, a jedná tedy za společnost vždy samostatně. Rozhodnutí valné hromady ani stanovy nemohou toto vyloučit. Statutární ředitel jedná za akciovou společnost navenek a je oprávněn ji zavazovat. Přesto, že ust. § 163 NOZ stanoví, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby, toto se neuplatní pro případ statutárního ředitele, neboť tzv. zbytková působnost patří správní radě. Do působnosti správní rady náleží jakákoliv věc týkající se akciové společnosti, ledaže ji ZOK svěřuje do působnosti valné hromady.
NahoruZastupování členem statutárního orgánu
Statutární orgán právnickou osobu zastupuje ve všech záležitostech a je jejím zákonným zástupcem. Dosavadní právní úprava (tj. obchodní zákoník) byla založena na koncepci, že právnická osoba jedná přímo statutárním orgánem, tj. právní úkony učiněné jejím statutárním orgánem byly přímo úkony právnické osoby. NOZ naopak stojí na tezi, že právnické osoby samy jednat nemohou, a proto musí mít zástupce, kterým je statutární orgán. Právnická osoba tak nově neprojevuje svoji vůli přímo, ale prostřednictvím svého zástupce. Jde tedy o nepřímé jednání právnické osoby.
NahoruSvéprávnost
Ačkoliv právnická osoba po rekodifikaci nadále disponuje způsobilostí mít práva a povinnosti (právní osobností), a to v rozsahu, v jakém se slučují s její právní povahou, nemůže je sama nabývat, tedy není svéprávná. Právě z důvodu nesvéprávnosti právnické osoby statutární orgán nemůže jednat jménem právnické osoby, ale za ni tak, aby vytvářel její vůli.
NahoruPovaha zastoupení
Přesto, že zastoupení statutárním orgánem řadíme mezi zastoupení zákonná, nejde o čistě zákonné zastoupení, neboť se v něm objevují rovněž prvky zastoupení smluvního. Zákon sice stanovuje určitá práva a povinnosti statutárního orgánu, ale zároveň další oprávnění mohou plynout ze zakladatelského právního jednání, tj. v případě akciové společnosti ze stanov.
NahoruObecná úprava zastoupení
Obecná úprava zastoupení právnické osoby vychází z NOZ (konkrétně § 161 a násl. NOZ). Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán, přitom každý člen zastupuje právnickou osobu samostatně, neurčí-li zakladatelské právní jednání jinak. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen představenstva akciovou společnost zastoupit samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Důležitou změnou v rámci úpravy zastupování právnických osob je rovněž fakt, že na posuzování práv a povinností členů představenstva je třeba rovněž použít obecnou úpravu a pravidla zastupování, obsažené v NOZ (např. ust. § 161 NOZ nebo ust. § 162 NOZ), nikoliv pouze úpravu v ZOK.
Výše popsaná změna má v praxi vliv spíše po technické stránce, kdy je nutné si uvědomit změnu terminologie v záhlaví smluv, když se u označení akciové společnosti již nebude uvádět např. "jednající předsedou představenstva“, ale "zastoupená předsedou představenstva“.
NahoruOmezení jednatelského oprávnění
Zakladatelské právní jednání, resp. stanovy, mohou působnost představenstva omezit, nicméně nemohou ji vyloučit. Uvedené omezení zakotvené ve stanovách, popř. v rozhodnutí orgánu akciové společnosti, má účinky toliko v rámci vnitřních vztahů (např. z hlediska odpovědnosti členů představenstva), tedy pouze dovnitř akciové společnosti. Z ust. § 435 ZOK pak vyplývá, že ani stanovy nemohou odejmout představenstvu obchodní vedení akciové společnosti ani právo akciovou společnost zastupovat. Právo představenstva zastupovat akciovou společnost lze v rámci stanov pouze modifikovat stanovením způsobu jednání.
Pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady určí, že některá, konkrétně určená, právní jednání musí představenstvo předem předložit ke schválení valné hromadě, je takovým omezením představenstvo vázáno, a poruší-li jej, nese důsledky z toho vzniklé, např. povinnost uhradit z toho vzniklou škodu. Na platnost smlouvy, kterou v rozporu se stanovenou povinností valné hromadě ke schválení představenstvo nepředložilo, však nebude mít takové porušení samo o sobě vliv, bez ohledu na to, zda druhá strana smlouvy o porušení jednatelského oprávnění věděla či ne.
NahoruZpůsob zastoupení členy představenstva
Od omezení jednatelského oprávnění je třeba odlišovat stanovení způsobu, jakým představenstvo akciovou společnost zastupuje. Způsob zastoupení vyjadřuje, zda člen představenstva jedná samostatně či spolu s dalšími členy představenstva. Je-li jeho jednání podmíněno jednáním dalšího člena představenstva, chrání se akciová společnost možným ukvapeným jednáním a neuváženým rozhodnutím pouze jedné osoby.
Způsob jednání představenstva včetně údajů o jeho členech patří mezi údaje povinně zapisované do obchodního rejstříku dle ust. § 120 odst. 1 NOZ. V případě vícečlenného představenstva se rovněž uplatní obecná úprava NOZ, tedy tvoří-li představenstvo kolektivní orgán a neurčí-li stanovy způsob zastupování, každý člen představenstva tak činí samostatně.
Při posuzování, zda bylo právní jednání ze strany akciové společnosti učiněno v souladu se způsobem zastupování zapsaným v obchodním rejstříku, případně stanovách, je třeba vycházet ze způsobu zastupování akciové společnosti platného ke dni učinění příslušného právního jednání.
NahoruDobrá víra třetích osob
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému v obchodním rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
Pokud ze zápisu v obchodním rejstříku vyplývá, že akciovou společnost zastupuje každý člen představenstva samostatně, nelze skutečnost, že došlo ke změně stanov v tom směru, že za akciovou společnost mají jednat dva členové představenstva, vůči třetí osobě namítat a akciová společnost bude i v takovém případě zásadně z učiněného právního jednání zavázána. Stejně tak byl-li člen představenstva odvolán ze své funkce či jeho funkce zanikla jinak, nelze tuto skutečnost namítat vůči třetí osobě, nebyla-li zapsána do obchodního rejstříku.
NahoruZmocněnec
Vyžadují-li stanovy, aby členové představenstva jednali společně, může člen představenstva zastoupit akciovou společnost jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Udělení generální plné moci je nadále zakázáno. Toto zmocnění může členovi představenstva udělit představenstvo, a to způsobem, jakým akciovou společnost zastupuje. Není vyloučeno, aby zmocněnec vystupoval na obou…
