7.3.8
Uplatnění výše minimální a průměrné mzdy v zákoně o daních z příjmů
Ing. Ivan Macháček
V zákoně o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2025 činí minimální mzda 20 800 Kč/měsíc na základě Sdělení MPSV č. 286/2024 Sb. a průměrná mzda pro rok 2025 činí 46 557 Kč/měsíc a je odvozena z údajů nařízení vlády č. 282/2024 Sb. Ukážeme si, k jakým změnám při uplatnění daně z příjmů z výše uvedených důvodů dochází v roce 2025.
NahoruMinimální mzda podle zákoníku práce
Vymezení minimální mzdy nalezneme v § 111 ZP ve znění zákona č. 230/2024 Sb. V § 111 odst. 1 ZP se uvádí, že minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 ZP. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Dle znění § 111 odst. 3 ZP měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Dle § 111 odst. 7 ZP sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok do 31. srpna ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství a do 30. září ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.
Vývoj základní měsíční sazby minimální mzdy od roku 2020 do roku 2025
NahoruUplatnění minimální mzdy v limitech zákona o daních z příjmů
Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Zákon o daních z příjmů uvádí následující ustanovení, jejichž údaje a limity se odvolávají na výši minimální mzdy.
NahoruVliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů od daně z příjmů
Podle § 4 odst. 1 písm. g) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.
Zatímco za kalendářní rok 2024 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 18 900 Kč x 36 = 680 400 Kč, pak za kalendářní rok 2025 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 20 800 Kč x 36 = 748 800 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů v letošním roce osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.
NahoruPřekročení hranice pro osvobození důchodu
Bývalý zaměstnanec zdravotnického zařízení pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2025 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu podle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 770 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.
Pro daňové řešení penze z Rakouska musíme vycházet ze smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.). V článku 17 této smlouvy se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR.
Výše důchodu a penze převyšující za rok 2025 hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 21 200 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne limitní výše 50 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2025.
NahoruVliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. Omezující podmínka pro uplatnění daňového bonusu v § 35c odst. 4 ZDP stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období má příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Zatímco pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2024 musela činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 18 900 Kč x 6 = 113 400 Kč, pak v roce 2025 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 20 800 Kč x 6 = 124 800 Kč.
NahoruUplatnění daňového bonusu
Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2025 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2025 dosáhnou pouze 124 700 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.
Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025 základ daně 49 800 Kč a daň z příjmů 7 470 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2025 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 124 700 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňový bonus na vyživované dvě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. A přitom stačí poplatníkovi zvýšit příjmy pouze o 100 Kč, aby mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu na dvě děti.
NahoruUplatnění daňového bonusu
Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2025 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2025 dosáhnou pouze 124 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 200 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisu ve výši 65 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije 1 studující dítě.
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6 = 49 800 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 200 000 Kč – 65 000 Kč = 135 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2025 činí 184 800 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 27 720 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní ze základní slevy na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 27 720 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2025 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na jedno dítě formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč.
Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl výše 124 800 Kč.
Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2025 výši 124 500 Kč + 200 000 Kč = 324 500 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval k oběma příjmům dle § 7 ZDP paušální výdaje, činil by jeho základ daně (124 500 Kč – 124 500 Kč x 0,6) + (200 000 Kč – 200 000 Kč x 0,3) = 189 800 Kč a vypočtená daň po uplatnění slevy na dani na poplatníka činí 0 Kč. Poplatník by měl v tomto případě při nulové daňové povinnosti nárok na daňový bonus v plné výši na 1 dítě 15 204 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.
NahoruVliv minimální mzdy na uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani, může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 ZDP uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) a na daňové zvýhodnění. Záloha na daň se dle § 35d odst. 2 ZDP sníží u poplatníka s učiněným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 ZDP o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) ZDP a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c ZDP. Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou:
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, podle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2025 alespoň 10 400 Kč (v roce 2024 to bylo alespoň 9 450 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
NahoruVliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2025 částky 124 800 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
NahoruDaňový bonus u zaměstnance s nízkými příjmy
Pracovnice kantýny ve zdravotním středisku má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani. Uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2025 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 10 500 Kč a v říjnu 10 800 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 9 500 Kč.
Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2025 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 10 400 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2025 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 124 800 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2025 zachován.
NahoruUplatnění průměrné…
